SLOKA 7
dṛṣṭvā striyaṁ deva-māyāṁ
tad-bhāvair ajitendriyaḥ
pralobhitaḥ pataty andhe
tamasy agnau pataṅga-vat
dṛṣṭvā — když vidí; striyam — ženu; deva-māyām — jejíž podoba je výtvorem matoucí energie Pána; tat-bhāvaiḥ — jejím svůdným chováním; ajita — ten, kdo neovládl; indriyaḥ — své smysly; pralobhitaḥ — uvedený v pokušení; patati — poklesne; andhe — do slepoty nevĕdomosti; tamasi — do temnoty pekla; agnau — do ohnĕ; pataṅga-vat — jako můra.
Toho, kdo se nenaučil ovládat své smysly, okamžitĕ upoutá pohled na podobu ženy, která je výtvorem matoucí energie Nejvyššího Pána. Svůdnými slovy, koketními úsmĕvy a smyslnými pohyby svého tĕla žena ihned zaujme jeho mysl, a tak tento muž slepĕ padá do temnoty hmotné existence, tak jako se můra pobláznĕná ohnĕm slepĕ vrhá do jeho plamenů.
Śrīla Śrīdhara Svāmī v této souvislosti vysvĕtluje, že tak jako můru zabíjí to, jak ji láká podoba ohnĕ, včelu je podobnĕ možné snadno zabít využitím toho, jak ji přitahuje vůnĕ kvĕtů. Lovci mohou dále chytit a zabít slona využitím jeho smyslné touhy dotýkat se zajaté slonice a také mohou zabít jelena tak, že ho přilákají zvukem svých rohů. Rybu zabíjí její touha pochutnat si na návnadĕ navlečené na háčku. Ten, kdo se chce naučit odpoutanosti od hmotné iluze, by mĕl tedy tĕchto pĕt bezmocných tvorů přijmout za své guruy a naučit se od nich, co je třeba. Toho, kdo je posedlý chtivou touhou užívat si iluzorní podoby ženy, jistĕ brzy pohřbí hmotný klam. Z pĕti druhů osudné připoutanosti hmotnými smyslovými objekty ilustruje tento verš ponaučení týkající se rūpy neboli podoby.