SLOKA 41
etat kecid avidvāṁso
māyā-saṁsṛtir ātmanaḥ
anādy-āvartitaṁ nṝṇāṁ
kādācitkaṁ pracakṣate
etat — toto; kecit — nĕkteré osoby; avidvāṁsaḥ — postrádající učenost; māyā-saṁsṛtiḥ — iluzorní stvoření; ātmanaḥ — Nejvyšší Duše; anādi — od nepamĕti; āvartitam — opakující se; nṝṇām — podmínĕných živých bytostí; kādācitkam — neslýchaná; pracakṣate — říkají.
Přestože je tato událost jedinečná a neslýchaná, snaží se ji nĕkteré neinteligentní osoby přirovnat ke kolobĕhu klamné hmotné existence, kterou Nejvyšší Pán stvořil pro podmínĕné duše – k nekonečnému kolobĕhu, který pokračuje již od nepamĕti.
To, jak byl Mārkaṇḍeya vdechnut do Pánova tĕla a poté vydechnut, by nemĕlo být považováno za symbolický popis vĕčnĕ se opakujících cyklů hmotného stvoření a zničení. Tato část Śrīmad-Bhāgavatamu vypráví skutečnou historickou událost, kterou prožil velký oddaný Pána a ti, kdo se z tohoto příbĕhu snaží udĕlat pouhou symbolickou alegorii, jsou zde prohlášeni za neinteligentní pošetilce.