SLOKA 18
śrī-śuka uvāca
kṛte pravartate dharmaś
catuṣ-pāt taj-janair dhṛtaḥ
satyaṁ dayā tapo dānam
iti pādā vibhor nṛpa
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; kṛte — v Satya-yuze, vĕku pravdy; pravartate — existuje; dharmaḥ — náboženství; catuḥ-pāt — se čtyřna nohama; tat — tohoto vĕku; janaiḥ — lidmi; dhṛtaḥ — udržována; satyam — pravdomluvnost; dayā — milosrdnost; tapaḥ — askeze; dānam — dobročinnost; iti — tak; pādāḥ — nohy; vibhoḥ — mocného náboženství; nṛpa — ó králi.
Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, na začátku, v Satya-yuze, vĕku pravdy, stojí náboženství na nedotčených čtyřech nohách a je lidmi tohoto vĕku pečlivĕ udržováno. Tĕmito čtyřmi nohami mocného náboženství jsou pravdomluvnost, milosrdnost, askeze a rozdávání milodarů.
Tak jako se střídají čtyři roční období, střídají se na zemi také čtyři vĕky, z nichž každý trvá stovky tisíc let. Prvním z nich je Satya-yuga, kdy převládají takové dobré vlastnosti jako je rozdávání milodarů.
Skutečným milodarem, zde označeným slovem dānam, je dát druhým nebojácnost a svobodu, nikoliv nĕjaký svĕtský způsob dosažení dočasné radosti nebo úlevy. Všechny hmotné „lidumilné“ snahy budou nevyhnutelnĕ rozdrceny vlivem času. Zbavit strachu človĕka může pouze realizace jeho vĕčné existence mimo vliv času a pouze osvobození od hmotných tužeb je skutečnou svobodou, protože človĕku umožňuje uniknout z pout přírodních zákonů. Skutečným milodarem je proto pomoci lidem obnovit jejich vĕčné duchovní vĕdomí.
Náboženství je zde označeno jako vibhu, „mocné“, protože univerzální náboženské zásady se neliší od samotného Nejvyššího Pána a nakonec živou bytost vedou do Jeho království. Vlastnosti, o kterých je zde zmínka – pravdomluvnost, milosrdnost, askeze a rozdávání milodarů – jsou univerzální, nesektářské zásady zbožného života.
V prvním zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu je jako čtvrtá noha náboženství vyjmenována čistotnost, což je podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura další možnost, jak přeložit slovo dānam v tomto kontextu.