SLOKA 17
abhyasen manasā śuddhaṁ
trivṛd-brahmākṣaraṁ param
mano yacchej jita-śvāso
brahma-bījam avismaran
abhyaset—je třeba vykonávat; manasā—myslí; śuddham—posvátný; tri-vṛt—složený ze tří; brahma-akṣaram—transcendentálních písmen; param—nejvyšší; manaḥ—mysl; yacchet—ovládnout; jita-śvāsaḥ—usměrňováním dýchání; brahma—absolutní; bījam—semeno; avismaran — nezapomenuté.
Když takto sedíš, soustřeď mysl na tři transcendentální písmena (a-u-m), a za pomoci dechového cvičení ji ovládni tak, aby na toto transcendentální semeno nezapomínala.
Oṁkāra neboli praṇava je semeno transcendentální realizace. Skládá se ze tří transcendentálních písmen: a-u-m. Pronášení oṁkāry ve spojení s ovládáním dechu je transcendentální, ale mechanický proces velkých mystiků, jak se dostat do tranzu a takto přivést hmotně zaneprázdněnou mysl pod svoji kontrolu. To je způsob, jak změnit návyky mysli. Mysl není třeba zabít — mysl ani touhy nelze zastavit, ale abychom v sobě rozvinuli touhu používat mysl v zájmu duchovní realizace, je třeba kvalitativně změnit charakter její činnosti. Mysl je střediskem výkonných smyslových orgánů a když se tedy kvalitativně změní myšlení, cítění a chtění, přirozeně se také kvalitativně změní činy výkonných smyslů. Oṁkāra je semenem všeho transcendentálního zvuku a jedině transcendentální zvuk může přivodit požadovanou změnu mysli a smyslů. Transcendentální zvuk může vyléčit i člověka s mentální poruchou. V Bhagavad-gītě je praṇava (oṁkāra) přijatá jako přímé zvukové zastoupení Nejvyšší Absolutní Pravdy. Pokud někdo není schopen přímo zpívat svaté jméno Pána, jak bylo doporučeno dříve, může snadno zpívat praṇavu (oṁkāru). Oṁkāra je formou oslovení Pána “Ó můj Pane” a oṁ hari oṁ znamená “Ó můj Pane, Nejvyšší Osobnosti Božství”. Jak jsme vysvětlili dříve, Pánovo svaté jméno je totožné s Pánem Samotným. Stejně tak oṁkāra. Tímto mechanickým procesem usměrňování dýchání spojeného s opakováním praṇavy (oṁkāry) v mysli se na seberealizaci připravují osoby, které nejsou pro nedokonalost svých smyslů schopny realizovat transcendentální osobní podobu nebo jméno Pána (tedy začátečníci). Jak jsme již několikrát zdůrazňovali, jelikož transcendentální jméno, podobu, vlastnosti, zábavy atd. Osobnosti Božství nelze pochopit našimi současnými hmotnými smysly, je nezbytné tuto transcendentální realizaci uvést do chodu myslí, která je střediskem všech smyslových činností. Oddaní upínají svou mysl přímo na Osobnost Absolutní Pravdy, ale kdo není schopen pojmout osobní rysy Absolutního, tímto neosobním cvičením připravuje svoji mysl na další pokrok.