SLOKA 33
nadyo ’sya nāḍyo ’tha tanū-ruhāṇi
mahī-ruhā viśva-tanor nṛpendra
ananta-vīryaḥ śvasitaṁ mātariśvā
gatir vayaḥ karma guṇa-pravāhaḥ
nadyaḥ—řeky; asya—Jeho; nāḍyaḥ—žíly; atha—a potom; tanū-ruhāṇi—chlupy a vlasy na těle; mahī-ruhāḥ—rostliny a stromy; viśva-tanoḥ — vesmírné podoby; nṛpa-indra—ó králi; ananta-vīryaḥ—všemocného; śvasitam—dýchání; mātariśvā—vzduch; gatiḥ—pohyb; vayaḥ—plynoucí věky; karma—činnost; guṇa-pravāhaḥ—účinky kvalit přírody.
Ó králi, řeky jsou žíly Jeho gigantického těla, stromy jsou Jeho chlupy a všemocný vzduch je Jeho dech. Plynoucí věky jsou Jeho pohyby a Jeho činnosti jsou účinky tří kvalit hmotné přírody.
Bůh není mrtvý jako kámen ani nečinný, jak se nelogicky domnívají některé filozofické školy. Pohybuje se s chodem času, a proto ví vše o minulosti a budoucnosti a zároveň i o Svém současném jednání. Nic Mu není neznámé. Zná absolutně všechno. Podmíněnými dušemi pohybují kvality hmotné přírody, jejichž vzájemné reakce jsou činnosti Pána. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě (7.12), kvality přírody jednají výhradně pod Jeho vedením. V přírodě se proto nic neděje slepě nebo samočinně. Řízení Pána je silou, která hýbe vším děním, a proto je mylné se domnívat, že Pán je nečinný. Vedy říkají, že Nejvyšší Pán nemusí dělat nic Osobně — jak je tomu se všemi nadřízenými — ale pod Jeho řízením se uvádí vše do chodu. Jak je řečeno, bez Jeho schválení se nepohne ani stéblo trávy. V Brahma-saṁhitě (5.48) se říká, že všechny vesmíry a jejich představení (Brahmové) existují pouze po dobu jednoho Jeho výdechu. Zde se potvrzuje totéž. Vzduch, v němž existují vesmíry a planety v těchto vesmírech, není nic jiného, nežli nepatrná část výdechu nepřemožitelného virāṭ-puruṣi. Na Osobnost Božství tedy můžeme myslet i tehdy, když zkoumáme řeky, stromy, vzduch či ubíhající věky. Nic nás nemusí odvádět k beztvarému pojetí Pána. V Bhagavad-gītě (12.5) se říká, že ti, kteří příliš tíhnou k beztvarému pojetí Nejvyšší Pravdy, mají mnohem více těžkostí nežli ti, kteří inteligentně uvažují o osobní podobě.