SLOKA 24
hastau ruruhatus tasya
nānā-karma-cikīrṣayā
tayos tu balavān indra
ādānam ubhayāśrayam
hastau—ruce; ruruhatuḥ—projevené; tasya—Jeho; nānā—různá; karma—práce; cikīrṣayā—takto toužící; tayoḥ—jich; tu—ovšem; balavān — dát sílu; indraḥ—nebeský polobůh; ādānam—činnosti ruky; ubhaya-āśrayam—závisející na polobohu i na rukách.
Když si potom Nejvyšší Pán přál vykonávat různé druhy práce, projevily se dvě ruce, jejich vládnoucí síla a nebeský polobůh Indra, jakož i činnosti, závisející na rukách i na tomto polobohu.
U každé projevené části těla si můžeme ve vlastním zájmu povšimnout, že smyslové orgány živé bytosti nejsou na žádném stupni svého vývoje nezávislé. Pán je známý jako Pán smyslů (Hṛṣīkeśa). Smyslové orgány živých bytostí jsou projeveny Jeho vůlí a každý orgán je ovládán určitým polobohem. Nikdo se tedy nemůže prohlašovat za vlastníka smyslů. Živé bytosti jsou ovládány svými smysly, smysly jsou ovládány polobohy a polobozi jsou služebníci Nejvyššího Pána. Tímto je uspořádáno stvoření. Celé stvoření je z konečného hlediska ovládáno Nejvyšším Pánem a hmotná příroda ani živá bytost nejsou nezávislé. Zmatená živá bytost, která o sobě tvrdí, že je pánem svých smyslů, je v zajetí vnější energie Pána. Dokud živá bytost nepřestane být pyšná na svoji nepatrnou existenci, bude neustále podléhat přísné vládě vnější energie Pána, a o jejím osvobození z iluze (māyi) nemůže být ani řeči, i když se bude sebevíc prohlašovat za osvobozenou duši.