SLOKA 26

Sexuální požitek je pro podmíněné duše nebeskou rozkoší a je zprostředkován genitáliemi. Objektem sexuálního požitku je žena a jak smyslové vnímání tohoto požitku, tak žena spadají pod vládu Prajāpatiho, který je ovládán Pánovými genitáliemi. Impersonalistovi musí být z tohoto verše jasné, že Pán není neosobní, protože má Své pohlavní orgány, na nichž závisejí všechny předměty pohlavního požitku. Kdyby pohlavní styk nepřinášel chuť nebeského nektaru, nikdo by se nechtěl obtěžovat starostmi o děti. Tento hmotný svět je stvořen proto, aby dal podmíněným duším příležitost obnovit svoji původní podobu a vrátit se domů, zpátky k Bohu, a proto je plození živých bytostí nezbytné, aby byl zachován smysl stvoření. Sexuální požitek je podnětem k plození potomstva, a v tom smyslu je dokonce možné sloužit Pánovi i pohlavním stykem. Pohlavní styk je však službou pouze tehdy, když se narodí děti, které budou náležitě vychovány ve vědomí Boha. Smyslem hmotného stvoření je probudit v živých bytostech jejich dřímající vědomí Boha. V jiných životních podobách je pohlavní požitek běžný a nijak se nepojí se službou Pánu, ale v lidské životní podobě může podmíněná duše sloužit Pánu plozením potomstva, které bude připravené dosáhnout vysvobození. Člověk může plodit stovky dětí a užívat nebeskou rozkoš z pohlavního styku, pokud je schopný vychovat všechny děti ve vědomí Boha. Jinak je jeho plození dětí na úrovni zvířat. Například prase je dokonce ještě šikovnější než člověk, protože dokáže zplodit dvanáct selat najednou, zatímco člověku se rodí děti po jednom. Lidé by tedy měli mít vždy na paměti, že genitálie, pohlavní požitek, žena a potomstvo se pojí se službou Pánu. Ten, kdo na tento vztah se službou Nejvyššímu Pánu zapomíná, se podle zákonů hmotné přírody bude muset podrobit trojímu strádání v hmotné existenci. Sexuální požitek je možné vnímat i v těle psa, ale pes nemá žádné vědomí Boha. Rozdíl mezi lidskou a psí životní podobou spočívá ve schopnosti vnímat vědomí Boha.