SLOKA 42
sa evedaṁ jagad-dhātā
bhagavān dharma-rūpa-dhṛk
puṣṇāti sthāpayan viśvaṁ
tiryaṅ-nara-surādibhiḥ
saḥ—On; eva—jistě; idam—toto; jagat-dhātā—udržovatel celého vesmíru; bhagavān—Osobnost Božství; dharma-rūpa-dhṛk—přijímající podobu náboženských zásad; puṣṇāti—udržuje; sthāpayan—po ustanovení; viśvam—vesmíry; tiryak—živé bytosti nižší než lidé; nara—lidé; sura-ādibhiḥ—inkarnacemi polobohů.
On, Osobnost Božství, udržovatel všech tvorů ve vesmíru, se po stvoření hmotného světa zjevuje v různých inkarnacích a zve všechny podmíněné duše z řad lidí, nižších živých bytostí i polobohů, aby se k Němu vrátily.
Nejvyšší Osobnost Božství Viṣṇu sestupuje mezi různé druhy živých bytostí, aby je osvobodil ze zajetí iluze. Tyto činnosti Pána se neomezují pouze na lidskou společnost. Inkarnuje také jako ryba, kanec, strom a v mnoha jiných podobách, ale méně inteligentní lidé, kteří o Něm nic nevědí, se Mu vysmívají i tehdy, když sestupuje do lidské společnosti a jedná jako člověk. Pán proto říká v Bhagavad-gītě (9.11):
avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram
Již v předcházejících verších jsme vysvětlovali, že Pán není v žádném případě výtvorem hmotného stvoření. Jeho transcendentální postavení se nikdy nemění. Má věčnou podobu poznání a blaženosti a Svou všemocnou vůli naplňuje prostřednictvím Svých různých energií. Nikdy proto není ovlivňován reakcemi na Své činy. Je transcendentální jakémukoliv pojetí akce a reakce. I když je viditelně přítomný v hmotném světě, projevuje se vždy prostřednictvím Své vnitřní energie a zůstává mimo světské rozdíly dobrého a špatného. Ryba nebo kanec jsou v hmotném světě pokládáni za nižší bytosti než je člověk, ale když Pán sestupuje v těchto podobách, nevztahuje se na Něj žádné hmotné pojetí. To, že se zjevuje v každé společnosti nebo každém životním druhu, je Jeho bezpříčinná milost, ale nikdy nesmí být pokládán za obyčejnou živou bytost. Hmotná pojetí dobrého a špatného, nižšího a vyššího nebo důležitého a bezvýznamného mají smysl z hlediska hmotné energie, ale Nejvyšší Pán je všem těmto pojetím transcendentální. Slova paraṁ bhāvam neboli “transcendentální povaha” znamenají, že Ho nelze přirovnat k ničemu hmotnému. Nesmíme zapomínat, že energie Všemocného Pána jsou stále stejné a nikdy se nezmenšují, třebaže přichází v podobě nižšího zvířete. Mezi Śrī Rāmou, Śrī Kṛṣṇou a Pánem v Jeho inkarnaci ryby nebo kance není žádný rozdíl. Pán je všeprostupující a zároveň lokalizovaný na každém místě. Hloupí lidé s nedostatečným poznáním, kteří neznají paraṁ bhāvam Pána, však nechápou, jak může Nejvyšší Pán přijímat podobu člověka nebo ryby. Uvažují o všem jen na své úrovni poznání a jsou jako žába, která si myslí, že moře se musí podobat její studni. Žába ve studni nedokáže ve své mysli pochopit rozlehlost moře a jakmile jí někdo řekne o jeho velikosti, představuje si, že moře je o něco větší nežli její studna. Stejně tak lidé, kteří neznají transcendentální vědu o Pánu, budou těžko chápat, jak se může Pán Viṣṇu projevit rovnocenně v každém životním druhu.