SLOKA 16

Pán Śrī Kṛṣṇa několikrát poučil Arjunu a s ním i všechny ostatní, aby se stali Jeho čistými oddanými. Na závěr Svých pokynů v Bhagavad-gītě (18.64-66) mu sdělil velice důvěrné rady:

“Můj milý Arjuno, jsi Mi velice drahý, a pro tvé dobro ti odhalím nejtajnější pokyny ze všech. Jsou prosté: staň se Mým čistým oddaným, odevzdej se pouze Mně a Já ti slibuji plnou duchovní existenci, ve které získáš věčné právo na transcendentální láskyplnou službu Mně. Zanech všech ostatních druhů náboženství, odevzdej se výhradně Mně a věř, že Já tě ochráním od všech tvých hříšných činů a že tě osvobodím. Už neměj žádný strach.”

Inteligentní lidé přijmou tento závěrečný pokyn Pána se vší vážností. Poznání vlastního já je prvním krokem v duchovní realizaci a nazývá se důvěrné poznání a o krok dál je realizace Boha, která se nazývá ještě důvěrnější poznání. Vrcholem učení Bhagavad-gīty je realizace Boha a jakmile člověk dosáhne tohoto stádia, stane se přirozeně a dobrovolně oddaným Pána a začne Mu prokazovat láskyplnou transcendentální službu. Tato oddaná služba Pánovi se vždy zakládá na lásce k Bohu a je jiná než rutinní služba, jakou předepisuje karma-yoga, jñāna-yoga nebo dhyāna-yoga. V Bhagavad-gītě jsou různé pokyny pro různé druhy lidí a je tam popsána varṇāśrama-dharma, sannyāsa-dharma, yati-dharma, život v odříkání, ovládání smyslů, meditace, způsob získávání mystických sil atd., ale ten, kdo se plně odevzdá Pánovi, aby Mu sloužil ze spontánní lásky k Němu, skutečně naplňuje podstatu všeho poznání popsaného ve Vedách. Člověk, který inteligentně přijme tuto metodu, velice rychle dosáhne dokonalosti života. Tato dokonalost lidského života se nazývá brahma-gati neboli pokroky na cestě k duchovní existenci. Śrīla Jīva Gosvāmī na základě védských textů prohlašuje, že brahma-gati znamená dosáhnout podobné duchovní podoby jako má Pán, ve které osvobozená živá bytost žije věčně na jedné z duchovních planet v duchovním nebi. Čistý oddaný Pána této dokonalosti života snadno dosáhne, aniž by se musel věnovat obtížným metodám. Život oddaného naplňuje kīrtanam, smaraṇam, īkṣaṇam atd., jak bylo uvedeno v předchozím verši. Tento jednoduchý způsob duchovního života tedy musí přijmout každý, kdo chce dosáhnout nejvyšší dokonalosti, která je dostupná pro lidi všech skupin a kategorií v kterékoliv části světa. Když Brahmā přistoupil k Pánu Kṛṣṇovi, který si hrál jako dítě ve Vṛndāvanu, modlil se k Němu následujícími slovy:

Bhakti-yoga je nejvyšším stupněm dokonalosti, kterého může inteligentní člověk dosáhnout namísto vykonávání velkého množství duchovních činností. V citovaném verši je uveden velice výstižný příklad — hrst skutečné rýže je cennější než hromady prázdných rýžových slupek. Stejně tak by nás nemělo přitahovat žonglérství karma-kāṇḍy či jñāna-kāṇḍy ani gymnastické cviky yogy, ale měli bychom inteligentně začít vykonávat jednoduché kīrtanam, smaraṇam atd. pod vedením pravého duchovního mistra, a tak bez potíží dosáhnout nejvyšší dokonalosti.