SLOKA 21
yad-aṅghry-abhidhyāna-samādhi-dhautayā
dhiyānupaśyanti hi tattvam ātmanaḥ
vadanti caitat kavayo yathā-rucaṁ
sa me mukundo bhagavān prasīdatām
yat-aṅghri—Jehož lotosové nohy; abhidhyāna—každou vteřinou myslet na; samādhi—tranz; dhautayā—omytou; dhiyā—s čistou inteligencí; anupaśyanti—vidí následováním autorit; hi—jistě; tattvam—Absolutní Pravdu; ātmanaḥ—o Nejvyšším Pánovi a sobě samém; vadanti—říkají; ca—také; etat—toto; kavayaḥ—filozofové nebo vzdělaní učenci; yathā-rucam—jak si myslí; saḥ—On; me—mě; mukundaḥ—Pán Kṛṣṇa (který dává osvobození); bhagavān—Osobnost Božství; prasīdatām—byl se mnou spokojen.
Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa je skutečným dárcem osvobození. Oddaný, který myslí na Jeho lotosové nohy každou vteřinou a který kráčí ve stopách autorit, může v tranzu vidět Absolutní Pravdu, ale učení mentální spekulanti o Něm uvažují podle svých představ. Kéž je tento Pán se mnou spokojen.
Mystičtí yogīni mohou po namáhavé snaze o ovládnutí smyslů dosáhnout jógového tranzu a spatřit Nadduši v každém živém tvoru, ale čistý oddaný každou vteřinou vzpomíná na lotosové nohy Pána, a tak se ihned dostává do skutečného tranzu, protože tato realizace zcela očistí jeho mysl a inteligenci od chorobné touhy po hmotném požitku. Čistý oddaný chápe, že je duší, která poklesla do oceánu rození a smrti, a neustále se modlí k Pánovi, aby ho odsud vyzdvihl. Jeho jediným zájmem je stát se částečkou transcendentálního prachu u lotosových nohou Pána. Čistý oddaný Pánovou milostí naprosto ztrácí veškerý zájem o hmotný požitek a aby se uchránil před znečištěním, vždy myslí na Jeho lotosové nohy. Král Kulaśekhara, velký oddaný Pána, řekl v jedné ze svých modliteb:
kṛṣṇa tvadīya-pada-paṅkaja-pañjarāntam
adyaiva me viśatu mānasa-rāja-haṁsaḥ
prāṇa-prayāṇa-samaye kapha-vāta-pittaiḥ
kaṇṭhāvarodhana-vidhau smaraṇaṁ kutas te
“Ó Kṛṣṇo, modlím se, aby labuť mé mysli okamžitě zaplula mezi stonky Tvých lotosových nohou a zapletla se v nich. Jak jinak na Tebe budu moci myslet, až vydechnu naposled a mé hrdlo bude zalknuté?”
Labuť a lotosový stonek k sobě mají velice blízko. Přirovnání je tedy velice příhodné: dokud člověk není labutí neboli paramahaṁsou, nemůže plout mezi stonky lotosových nohou Pána. Jak je řečeno v Brahma-saṁhitě, mentální spekulanti při veškeré své učenosti nemohou ani snít o Absolutní Pravdě, i kdyby o ní spekulovali věčně. Pán si vyhrazuje právo nezjevovat se takovým spekulantům. A jelikož nemohou proniknout mezi stonky lotosových nohou Pána, všichni mentální spekulanti se liší ve svých závěrech a nakonec docházejí k nesmyslnému kompromisu, kdy říkají: “Existuje mnoho závěrů a mnoho pravd, a každý si může vybrat tu svoji” (yathā-rucam). Pán však není obchodník, který by se snažil vyhovět všem zákazníkům na burze mentálních spekulací. Pán je tím, čím je, Absolutní Osobností Božství, a vyžaduje odevzdat se Jemu, výhradně a absolutně. Čistý oddaný po příkladu předchozích ācāryů neboli autorit může vidět Nejvyššího Pána průzračným prostřednictvím pravého duchovního mistra (anupaśyanti). Čistý oddaný se nikdy nesnaží vidět Pána pomocí mentálních spekulací, ale raději kráčí ve stopách ācāryů (mahājano yena gataḥ sa panthāḥ). Proto se závěry všech vaiṣṇavských ācāryů co se týče Pána a oddaných naprosto shodují. Pán Caitanya tvrdí, že živá bytost (jīva) je věčně služebníkem Pána a je s Pánem zároveň totožná a zároveň od Něho odlišná. Tuto tattvu Pána Caitanyi uznávají všechny čtyři sampradāyi vaiṣṇavské školy (všechny se shodují na tom, že služba Pánovi pokračuje i po spasení) a neexistuje žádný autorizovaný vaiṣṇavský ācārya, který by se považoval za totožného s Pánem.
Tato pokora přivádí čistého oddaného, který je na sto procent zaměstnaný ve službě Pánu, do tranzu, v němž realizuje vše, neboť Pán se zjeví Svému upřímnému oddanému, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (10.10). Pán ovládá inteligenci každého (i neoddaného) a obdařuje Svého čistého oddaného inteligencí potřebnou k tomu, aby pochopil skutečnou pravdu o Něm a o Jeho různých energiích. Nezjevuje se zásluhou mentálních spekulací ani slovního žonglérství o Absolutní Pravdě. Pán se zjeví jedině oddanému, je-li plně spokojen s jeho služebnickým postojem. Śukadeva Gosvāmī není mentální spekulant ani zastánce kompromisu “mnoha závěrů a mnoha pravd”. Raději se modlí pouze k Pánovi a vzývá Jeho transcendentální uspokojení. To je způsob jak poznat Pána.