SLOKA 19
kārya-kāraṇa-kartṛtve
dravya-jñāna-kriyāśrayāḥ
badhnanti nityadā muktaṁ
māyinaṁ puruṣaṁ guṇāḥ
kārya—důsledek; kāraṇa—příčina; kartṛtve—v činnostech; dravya — hmotné; jñāna—poznání; kriyā-āśrayāḥ—projevené takovými příznaky; badhnanti—podmiňují; nityadā—věčně; muktam—transcendentální; māyinam—pod vlivem hmotné energie; puruṣam—živou bytost; guṇāḥ — hmotné kvality.
Tyto tři kvality hmotné přírody, které se dále projevují jako hmota, poznání a činnosti, přivádějí věčně transcendentální živou bytost pod vliv příčiny a důsledku a způsobují, že začíná být odpovědná za své činnosti.
Jelikož věčně transcendentální živé bytosti se nacházejí mezi vnitřní a vnější energií, nazývají se okrajová energie Pána. Živé bytosti v podstatě nejsou určeny k tomu, aby byly podmíněny hmotnou energií, ale když jsou ovlivněny falešným pocitem, že jsou pány této energie, dostávají se pod její vliv a jsou tak podmíněny třemi kvalitami hmotné přírody. Tato vnější energie Pána zakrývá čisté poznání živé bytosti o její věčné existenci ve společnosti Pána, a pokryv je natolik důkladný, že se zdá, jako kdyby podmíněná duše byla nevědomá věčně. Tak úžasné je působení māyi, vnější energie, která se projevuje jakoby byla stvořená hmotným způsobem. Hmotná energie dokáže tak důkladně pokrýt živou bytost, že materialistický vědec nevidí nic než hmotné příčiny, ale za všemi hmotnými projevy jsou ve skutečnosti ještě činnosti adhibhūty, adhyātmy a adhidaivy, které podmíněná duše v kvalitě nevědomosti nedokáže vnímat. Adhibhūta vnucuje duši opakovaná rození a smrti, stáří a nemoci, adhyātma ji podmiňuje a adhidaiva je řídící systém. Toto jsou hmotné projevy příčiny a důsledku a vlastní zodpovědnosti podmíněných duší za jejich činy. Jsou to projevy podmíněného stavu a když se lidská bytost od takového podmíněného stavu osvobodí, dosáhne nejvyšší dokonalosti.