SLOKA 3
sarvaṁ hy etad bhavān veda
bhūta-bhavya-bhavat-prabhuḥ
karāmalaka-vad viśvaṁ
vijñānāvasitaṁ tava
sarvam—vše; hi—jistě; etat—toto; bhavān—ty, ó pane; veda—znáš; bhūta—vše, co je stvořené nebo zrozené; bhavya—vše, co bude stvořené nebo zrozené; bhavat—vše, co se tvoří; prabhuḥ—ty, pane všeho; kara-āmalaka-vat—jako ořech sevřený ve tvé dlani; viśvam—vesmír; vijñāna-avasitam—v rámci tvého vědeckého poznání; tava—tvoje.
Můj drahý otče, ty znáš tuto vědu, protože vše, co bylo stvořeno v minulosti, co bude stvořeno v budoucnosti a co se tvoří v současnosti, stejně jako vše ve vesmíru, svíráš ve své dlani jako ořech.
Brahmā je přímý stvořitel projeveného vesmíru a všeho, co je v něm. Ví proto, co se stalo v minulosti, co se stane v budoucnosti a co se děje v přítomnosti. Všechny tři hlavní složky stvoření — živá bytost, vnímatelný svět a jejich vládce — jsou v neustálé činnosti, jak v minulosti, tak v přítomnosti i budoucnosti, a jeho přímý dozorce má vědět vše o akcích a reakcích, které v něm probíhají, stejně jako známe ořech, který držíme ve své dlani. Od přímého výrobce určité věci se očekává, že ví, jak se výrobě naučil, kde získal jednotlivé složky, jak je sestavil a jak vznikají výrobky ve výrobním procesu. Jelikož Brahmā je prvorozenou živou bytostí, přirozeně se od něho očekává, že bude vědět vše o chodu stvoření.