SLOKA 32

Různé tělesné konstrukce živých bytostí jsou jako různé druhy automobilů, které se vyrábějí smontováním příslušných součástí. Jakmile je auto hotové, usedne do něho řidič a jede kam si přeje. To také potvrzuje Bhagavad-gītā (18.61): živá bytost sedí na tělesném stroji a tento stroj se pohybuje podle řízení hmotné přírody, stejně jako vlak se pohybuje podle řízení strojvůdce. Živé bytosti ovšem nejsou těla a existují odděleně od těl, stejně jako řidič existuje odděleně od svého auta. Méně inteligentní materialističtí vědci však nechápou, jakým způsobem se části těla — smysly, mysl a hmotné kvality — spojují. Každá živá bytost je duchovní jiskrou, nedílnou částí Nejvyšší Bytosti, a jelikož Otec je laskavý ke Svým synům, Jeho milostí dostávají individuální živé bytosti nepatrnou svobodu jednat podle své vůle a snažit se panovat hmotné přírodě. Stejně jako otec dává plačícímu dítěti hračky, aby ho uklidnil, celé hmotné stvoření vzniká vůlí Pána, který tak dovoluje zmateným živým bytostem využívat hmotných věcí podle svého přání, třebaže se vše odehrává pod dohledem Pánových prostředníků. Živé bytosti jsou jako malé děti, které si hrají v hmotném světě pod dohledem Pánovy služebnice (přírody). Pokládají tuto služebnou, māyu, za vše, co existuje, a mylně se proto domnívají, že Nejvyšší Pravda je ženského rodu (bohyně Durgā atd.). Hloupí materialisté si podobně jako děti nedokáží představit nikoho vyššího než tuto služebnici, hmotnou přírodu, ale dospělí inteligentní synové Pána dobře vědí, že veškerým činnostem hmotné přírody vládne Pán, stejně jako služebnice poslouchá nařízení svého pána, otce nezletilých dětí.

Všechny části těla (smysly atd.) jsou stvořením mahat-tattvy a když se vůlí Pána spojí, vzniká hmotné tělo, které živá bytost může používat pro své další činnosti. To je vysvětleno následovně.