SLOKA 34-35
ye ca pralamba-khara-dardura-keśy-ariṣṭa-
mallebha-kaṁsa-yavanāḥ kapi-pauṇḍrakādyāḥ
anye ca śālva-kuja-balvala-dantavakra-
saptokṣa-śambara-vidūratha-rukmi-mukhyāḥ
ye vā mṛdhe samiti-śālina ātta-cāpāḥ
kāmboja-matsya-kuru-sṛñjaya-kaikayādyāḥ
yāsyanty adarśanam alaṁ bala-pārtha-bhīma-
vyājāhvayena hariṇā nilayaṁ tadīyam
ye—ti všichni; ca—úplně; pralamba—démon jménem Pralamba; khara—Dhenukāsura; dardura—Bakāsura; keśī—démon Keśī; ariṣṭa—démon Ariṣṭāsura; malla—zápasník z Kaṁsova dvora; ibha—Kuvalayāpīḍa; kaṁsa—král Mathury a bratr Kṛṣṇovy matky; yavanāḥ—král Persie a přilehlých oblastí; kapi—Dvivida; pauṇḍraka-ādyāḥ—Pauṇḍraka a další; anye—jiní; ca—jakož i; śālva—král Śālva; kuja—Narakāsura; balvala—král Balvala; dantavakra—bratr Śiśupāla, mrtvého Kṛṣṇova soka; saptokṣa—král Saptokṣa; śambara—král Śambara; vidūratha—král Vidūratha; rukmi-mukhyāḥ—bratr Rukmiṇī, Kṛṣṇovy první královny ve Dvārace; ye—ti všichni; vā—buďto; mṛdhe—na bitevním poli; samiti-śālinaḥ—všichni velice mocní; ātta-cāpāḥ—vyzbrojeni luky a šípy; kāmboja—král Kāmboji; matsya—král Dvarbhaṅgy; kuru—synové Dhṛtarāṣṭry; sṛñjaya—král Sṛñjaya; kaikaya-ādyāḥ—král Kekayi a další; yāsyanti—dosáhli; adarśanam—splynutí s neosobní brahmajyoti; alam — nemluvě o; bala—Baladeva, Kṛṣṇův starší bratr; pārtha—Arjuna; bhīma—druhý Pāṇḍuovec; vyāja-āhvayena—pod nepravými jmény; hariṇā — Pánem Harim; nilayam—sídla; tadīyam—Jeho.
Všechny démonské osobnosti jako Pralamba, Dhenuka, Baka, Keśī, Ariṣṭa, Cāṇūra, Muṣṭika, slon Kuvalayāpīḍa, Kaṁsa, Yavana, Narakāsura a Pauṇḍraka, velcí vojevůdci jako Śālva, gorila Dvivida a Balvala, Dantavakra, sedm býků, Śambara, Vidūratha a Rukmī, jakož i velcí válečníci Kāmboja, Matsya, Kuru, Sṛñjaya a Kekaya svedli tuhý boj buď přímo s Pánem Harim nebo s Pánem pod jmény Baladeva, Arjuna, Bhīma atd., a takto zabití démoni tím dosáhli buď neosobního brahmajyoti nebo Pánova osobního sídla na Vaikuṇṭhalokách.
Všechny projevy v hmotném i duchovním světě jsou ukázkou různých energií Pána Kṛṣṇy. Osobnost Božství Baladeva je Jeho bezprostřední osobní expanzí a Bhīma, Arjuna atd. jsou Jeho osobními společníky. Pán se zjevil (a činí tak pokaždé, když se zjeví) se všemi Svými společníky a silami a všechny vzpurné duše — démony a démonské lidi, kteří jsou zde uvedeni jmény jako Pralamba atd — zabil buď On Sám nebo je zabili Jeho společníci. Tyto události budou jasně vysvětleny v desátém zpěvu. Měli bychom však vědět, že všechny výše uvedené zabité živé bytosti buď dosáhly spasení splynutím s Pánovou brahmajyoti, nebo jim bylo dovoleno vstoupit do Pánova sídla na Vaikuṇṭhách. To již vysvětlil Bhīṣmadeva (v prvním zpěvu). Všichni, kteří se zúčastnili bitvy na Kurukṣetře nebo se jinak utkali s Pánem či Baladevem atd., získali nesmírný prospěch a dosáhli duchovní existence, která odpovídala stavu jejich mysli v okamžiku smrti. Ti, kteří uznali Nejvyššího Pána, vstoupili na Vaikuṇṭhu, a ti, kteří Ho považovali pouze za mocnou bytost, dosáhli osvobození splynutím s duchovní existencí v neosobní brahmajyoti Pána. Všichni však byli osvobozeni z hmotné existence. Když takovýto prospěch získaly osoby, které se k Pánovi stavěly nepřátelsky, můžeme si představit, čeho dosáhnou ti, kteří Mu oddaně slouží v transcendentálním, láskyplném vztahu.