SLOKA 5
taptaṁ tapo vividha-loka-sisṛkṣayā me
ādau sanāt sva-tapasaḥ sa catuḥ-sano ’bhūt
prāk-kalpa-samplava-vinaṣṭam ihātma-tattvaṁ
samyag jagāda munayo yad acakṣatātman
taptam—po vykonaném odříkání; tapaḥ—pokání; vividha-loka—různé planetární systémy; sisṛkṣayā—přející si stvořit; me—mne; ādau — nejprve; sanāt—z Osobnosti Božství; sva-tapasaḥ—díky mému pokání; saḥ—On (Pán); catuḥ-sanaḥ—čtyři Kumárové Sanat, Sanaka, Sanandana a Sanātana; abhūt—zjevil se; prāk—předchozí; kalpa—stvoření; samplava—v záplavě; vinaṣṭam—zpustošené; iha—v tomto hmotném světě; ātma—duchovní; tattvam—pravda; samyak—v úplnosti; jagāda—projevilo se; munayaḥ—mudrci; yat—to, co; acakṣata—viděli jasně; ātman — duši.
Abych mohl stvořit různé planetární systémy, musel jsem podstoupit odříkání a pokání a Pán, který byl se mnou takto spokojen, se zjevil v podobě čtyř sanů (Sanaky, Sanat-kumāry, Sanandany a Sanātany). V předchozím stvoření byla duchovní pravda zničena, ale čtyři sanové ji vysvětlili tak pěkně, že mudrci začali tuto pravdu ihned jasně vnímat.
Modlitby Viṣṇu-sahasra-nāma uvádějí, že Pánova jména jsou také sanāt a sanātanatama. Jak Pán, tak živé bytosti jsou kvalitativně sanātana neboli věční, ale Pán je sanātana-tama, věčný ve svrchované míře. Živé bytosti jsou taktéž sanātana, ale nikoliv ve svrchované míře, jelikož mají sklon poklesnout do světa dočasnosti. Živé bytosti se proto od svrchovaného sanātany, od Pána, kvantitativně liší.
Slova san se také používá ve smyslu milodaru — pokud se oddaný vzdá všeho, a daruje to Pánovi, Pán odpovídá tím, že daruje oddanému Sám Sebe. To je také potvrzeno v Bhagavad-gītě (4.11): ye yathā māṁ prapadyante. Brahmājī chtěl stvořit celý vesmír tak, jak existoval v předchozím věku, a jelikož při posledním zničení bylo z vesmíru zcela vymazáno poznání Absolutní Pravdy, přál si, aby totéž poznání bylo opět obnoveno, neboť jinak by stvoření nemělo žádný význam. Transcendentální poznání je prvořadou nezbytností a věčně podmíněné duše tak dostávají v každém věku stvoření příležitost dosáhnout osvobození. Toto poslání Brahmājīho bylo vyplněno milostí Pána, když se jako čtyři synové Brahmy zjevili čtyři sanové — Sanaka, Sanat-kumāra, Sanandana a Sanātana. Tito čtyři sanové byli inkarnacemi poznání Nejvyššího Pána, a vysvětlili tedy transcendentální poznání tak jasně, že všichni mudrci ho ihned bez nejmenších potíží dokázali pochopit. Člověk, kráčející ve stopách čtyř Kumārů, může ihned vidět Nejvyšší Osobnost Božství ve svém nitru.