SLOKA 6
dhautātmā puruṣaḥ kṛṣṇa-
pāda-mūlaṁ na muñcati
mukta-sarva-parikleśaḥ
pānthaḥ sva-śaraṇaṁ yathā
dhauta-ātmā—jehož srdce je očištěno; puruṣaḥ—živá bytost; kṛṣṇa — Nejvyšší Osobnost Božství; pāda-mūlam—útočiště u lotosových nohou; na—nikdy; muñcati—vzdá se; mukta—osvobozený; sarva—vše; parikleśaḥ—všech strastí života; pānthaḥ—cestovatel; sva-śaraṇam—ve svém sídle; yathā—jako.
Čistý oddaný Pána, jehož srdce bylo jednou očištěno oddanou službou, nikdy neopustí lotosové nohy Pána Kṛṣṇy, protože ho plně uspokojují, stejně jako cestovatel se cítí zcela spokojený doma po obtížné cestě.
Srdce toho, kdo není čistým oddaným Nejvyššího Pána Kṛṣṇy, není zcela očištěné, ale dokonale očištěný člověk nikdy oddanou službu neopustí. Při vykonávání takové oddané služby se představitel Pána, který káže Śrīmad-Bhāgavatam stejně jako Nārada na pokyn Brahmājīho, někdy při své kazatelské práci setkává s mnohými takzvanými obtížemi. Pán Nityānanda byl napaden, když osvobozoval dvě pokleslé duše, Jagāie a Mādhāie, a podobně i Ježíš Kristus byl ukřižován nevěřícími. Oddaní však tyto obtíže při kázání snáší s radostí, protože v těchto zdánlivě velice těžkých situacích cítí transcendentální blaženost z uspokojení Pána. Prahlāda Mahārāja velice trpěl, ale přesto nikdy nezapomněl na lotosové nohy Pána. Je tomu tak proto, že čistý oddaný Pána je natolik čistý v srdci, že nemůže opustit Pána Kṛṣṇu za žádných okolností. Jeho služba není poznamenána žádným sobeckým zájmem. Jñānī nakonec přestanou rozvíjet poznání a yogīni zanechají svých tělesných cviků, ale oddaní Pána svou službu nikdy neopustí, protože takový dostali pokyn od svého duchovního mistra. Pro čisté oddané jako je Nārada a Nityānanda Prabhu je pokyn duchovního mistra jejich životní silou. Nezajímají se o to, co se s nimi stane v budoucnosti. Berou tyto pokyny velice vážně, jelikož přicházejí od vyšší autority — od zástupce Pána nebo od Pána Samotného.
Příklad uvedený v tomto verši je velice vhodný. Cestovatel odchází z domova, aby hledal bohatství na dalekých místech; někdy v lese, někdy v oceánu a někdy na vrcholcích hor. Na těchto neznámých místech se jistě setká s mnoha nesnázemi. Vzpomene-li si však na svou rodinu, tyto nesnáze se ihned zmírní, a jakmile se vrátí domů, zapomene na všechny potíže, které ho na cestě potkaly.
Čistého oddaného k Pánu poutá rodinný svazek, a proto se nenechá odradit od plnění své povinnosti v láskyplném vztahu s Pánem.