SLOKA 22
manīṣitānubhāvo ’yaṁ
mama lokāvalokanam
yad upaśrutya rahasi
cakartha paramaṁ tapaḥ
manīṣita—moudrost; anubhāvaḥ—vnímání; ayam—toto; mama—Moje; loka—sídlo; avalokanam—vidět na vlastní oči; yat—protože; upaśrutya—slyšící; rahasi—s velkým pokáním; cakartha—vykonal; paramam—nejvyšší; tapaḥ—pokání.
Nejvyšší moudrostí je osobně poznat Mé sídlo, což ti bylo umožněno zásluhou tvého pokorného přístupu, se kterým jsi vykonával přísné pokání podle Mého přání.
Nejvyšší dokonalostí života je poznat Pána a na vlastní oči Ho spatřit, což je možné pouze Jeho milostí. Může toho dosáhnout každý, kdo je ochoten oddaně sloužit Pánu podle příkazů zjevených písem, která jsou autorizovaná a uznávaná pravými ācāryi neboli duchovními mistry. Například Bhagavad-gītā je uznávaným védským písmem, které doporučují všichni velcí ācāryové jako je Śaṅkara, Rāmānuja, Madhva, Caitanya, Viśvanātha, Baladeva, Siddhānta Sarasvatī a mnoho dalších. V Bhagavad-gītě vyzývá Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, aby na Něho člověk vždy myslel, byl vždy Jeho oddaným, uctíval vždy pouze Jeho a vždy se Mu klaněl. Každý, kdo takto jedná, se zcela jistě vrátí domů, zpátky k Bohu. Stejné poučení najdeme i na jiných místech — člověk se má vzdát všeho ostatního zaměstnání a bez váhání se má plně odevzdat Pánovi, který Svému oddanému poskytne veškerou ochranu. To je tajemství, jak dosáhnout nejvyšší dokonalosti. Brahmā přesně dodržoval tyto zásady bez jakéhokoliv pocitu nadřazenosti, a tak dosáhl nejvyššího stupně dokonalosti, neboť osobně poznal sídlo Pána a Pána Samotného se vším Jeho bohatstvím. Nejvyšší dokonalostí není ani realizace neosobní záře, která vychází z Pánova těla, ani realizace Paramātmy. Významné je v tomto verši slovo manīṣita. Každý je právem či neprávem pyšný na svoji takzvanou učenost. Pán však říká, že nejvyšším stupněm učenosti je znát Jeho a Jeho sídlo, které je prosté veškeré iluze.