SLOKA 29
tam adharme kṛta-matiṁ
vilokya pitaraṁ sutāḥ
marīci-mukhyā munayo
viśrambhāt pratyabodhayan
tam—k němu; adharme—do nemorálnosti; kṛta-matim—obrácená mysl; vilokya—když viděli; pitaram—k otci; sutāḥ—synové; marīci-mukhyāḥ—vedeni Marīcim; munayaḥ—mudrci; viśrambhāt—s náležitou úctou; pratyabodhayan—pronesli následující.
Když Marīcim vedení mudrci, synové Brahmy, viděli svého otce pohrouženého do nemorálnosti, s velkou úctou takto promluvili.
Marīci a ostatní mudrci neprotestovali proti chování svého velkého otce ve zlém. Dobře věděli, že i když se jejich otec choval špatně, celé představení mělo jistě nějaký hluboký důvod, neboť jinak by tak velká osobnost nemohla udělat takovou chybu. Bylo možné, že Brahmā chtěl varovat své podřízené před lidskou slabostí v jednání se ženami. To je pro každého zájemce o seberealizaci vždy velice nebezpečné. Velké osobnosti, jako je Brahmā, tedy nelze znevažovat ani tehdy, když jednají špatně, a velcí mudrci vedeni Marīcim mu nepřestali pro jeho neobvyklé chování prokazovat úctu.