SLOKA 17
vaimānikāḥ sa-lalanāś caritāni śaśvad
gāyanti yatra śamala-kṣapaṇāni bhartuḥ
antar-jale ’nuvikasan-madhu-mādhavīnāṁ
gandhena khaṇḍita-dhiyo ’py anilaṁ kṣipantaḥ
vaimānikāḥ—létající ve svých letadlech; sa-lalanāḥ—se svými manželkami; caritāni—činnosti; śaśvat—věčně; gāyanti—zpívají; yatra—na těchto vaikuṇṭhských planetách; śamala—všechny nepříznivé vlastnosti; kṣapaṇāni—nemající; bhartuḥ—Nejvyššího Pána; antaḥ-jale—ve vodě; anuvikasat—kvetoucí; madhu—vonící, obtěžkané medem; mādhavīnām—květů mādhavī; gandhena—vůní; khaṇḍita—vyrušené; dhiyaḥ—mysli; api—i když; anilam—vánek; kṣipantaḥ—předčí.
Obyvatelé vaikuṇṭhských planet létají ve svých letadlech v doprovodu svých manželek a věčně opěvují charakter a činnosti Pána, které nemají žádné nepříznivé vlastnosti. Svým opěvováním Pánovy slávy předčí dokonce i rozkvetlé květy mādhavī, které voní a jsou obtěžkané medem.
Z tohoto verše vyplývá, že vaikuṇṭhské planety oplývají veškerým bohatstvím. Jsou tam letadla, v nichž obyvatelé cestují duchovním nebem se svými drahými polovičkami. Lehký vánek tam nese vůni rozkvetlých květů a je velice příjemný, neboť přenáší dokonce i jejich med. Obyvatelé Vaikuṇṭhy jsou ovšem natolik pohrouženi do oslavování Pána, že se jim nelíbí, když je příjemný vánek vyrušuje při jejich opěvování Pánovy slávy. Jsou to čistí oddaní a považují oslavování Pána za důležitější nežli uspokojování vlastních smyslů. Na vaikuṇṭhských planetách nikdo nevyhledává smyslový požitek. Je jistě velice příjemné čichat vůni rozkvetlých květů, ale je to pouhý smyslový požitek. Pro obyvatele Vaikuṇṭhy není důležitý jejich vlastní smyslový požitek, neboť nade vše staví službu Pánu. Služba Pánu, která vychází z transcendentální lásky, jim přináší takovou transcendentální blaženost, že smyslový požitek je vedle ní naprosto bezvýznamný.