SLOKA 35
tāv eva hy adhunā prāptau
pārṣada-pravarau hareḥ
diter jaṭhara-nirviṣṭaṁ
kāśyapaṁ teja ulbaṇam
tau—tito dva vrátní; eva—jistě; hi—odeslaní; adhunā—nyní; prāptau—dostali; pārṣada-pravarau—důležití společníci; hareḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; diteḥ—Ditino; jaṭhara—lůno; nirviṣṭam—vstupující; kāśyapam—Kaśyapy Muniho; tejaḥ—semeno; ulbaṇam—velice mocné.
Pán Brahmā pokračoval: Dva hlavní vrátné Osobnosti Božství nyní pokrylo mocné semeno Kaśyapy Muniho, a takto vstoupili do lůna Diti.
Zde je jasný popis toho, jak je živá bytost, která pochází původně z Vaikuṇṭhaloky, uvězněna v hmotných prvcích. Živá bytost se uchýlí do semene otce, které je vpraveno do lůna matky, a tam s pomocí emulgovaného matčina vajíčka vyvíjí určitý druh těla. V této souvislosti bychom si měli připomenout, že když Kaśyapa Muni počínal své dva syny, Hiraṇyākṣu a Hiraṇyakaśipua, jeho mysl nebyla vyrovnaná. Proto semeno, které vypustil, bylo nesmírně mocné a zároveň smíšené s kvalitou hněvu. Z toho plyne závěr, že když člověk počíná dítě, jeho mysl musí být velice klidná a plná oddanosti. Védská písma z tohoto důvodu doporučují garbhādhāna-saṁskāru. Není-li mysl otce vyrovnaná, semeno, které vypustí, nebude nejlepší a živá bytost, zabalená ve hmotě vytvořené otcem a matkou, bude démonská jako Hiraṇyākṣa a Hiraṇyakaśipu. Podmínky početí je třeba pečlivě zkoumat. Je to veliká věda.