SLOKA 4
tad vaḥ prasādayāmy adya
brahma daivaṁ paraṁ hi me
tad dhīty ātma-kṛtaṁ manye
yat sva-pumbhir asat-kṛtāḥ
tat—proto; vaḥ—vy, mudrci; prasādayāmi—žádám vás o odpuštění; adya—nyní; brahma—brāhmaṇové; daivam—nejmilejší osobnosti; param—nejvyšší; hi—protože; me—Moji; tat—tento přestupek; hi—protože; iti—takto; ātma-kṛtam—Mnou spáchaný; manye—považuji; yat—který; sva-pumbhiḥ—Moji sluhové; asat-kṛtāḥ—neprokázali patřičnou úctu.
Brāhmaṇa je pro Mě nejvyšší a nejmilejší osobností. Neúctu, kterou vám projevili Moji vrátní, jsem ve skutečnosti projevil Já Sám, protože tito vrátní jsou Moji sluhové. Považuji to za Svůj vlastní přestupek, a proto vás žádám o odpuštění.
Pán je vždy příznivě nakloněn brāhmaṇům a kravám, a proto se o Něm říká: go-brāhmaṇa-hitāya ca. Pán Kṛṣṇa, Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je současně také uctívaným Božstvem brāhmaṇů. Ve védské literatuře, v ṛg-mantrách Ṛg Vedy, je řečeno, že skuteční brāhmaṇové neustále vzhlížejí k lotosovým nohám Viṣṇua: oṁ tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ. Skutečně kvalifikovaní brāhmaṇové uctívají jedině podoby Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, což znamená Kṛṣṇu, Rāmu a všechny expanze Viṣṇua. Takzvaného brāhmaṇu, který se narodil v bráhmanské rodině, ale vystupuje proti vaiṣṇavům, nelze považovat za brāhmaṇu, protože brāhmaṇa znamená vaiṣṇava a vaiṣṇava znamená brāhmaṇa. Ten, kdo se stal oddaným Pána, je také brāhmaṇou. Definice zní: brahma jānātīti brāhmaṇaḥ. Brāhmaṇa je ten, kdo rozumí Brahmanu, a vaiṣṇava je ten, kdo rozumí Osobnost Božství. Realizace Brahmanu je počátkem realizace Osobnosti Božství. Kdo porozumí Osobnosti Božství, zná také neosobní aspekt Nejvyššího, Brahman. Ten, kdo se stává vaiṣṇavou, je tedy již brāhmaṇou. Je důležité si všimnout, že sláva brāhmaṇy, jak o ní v této kapitole mluví Samotný Pán, se vztahuje na brāhmaṇu, který je Jeho oddaným, neboli na vaiṣṇavu. Nikdo by si neměl chybně myslet, že se zde jedná o takzvané brāhmaṇy, kteří se narodili v bráhmanských rodinách, ale nemají žádné bráhmanské kvalifikace.