SLOKA 37
eṣa ātma-patho ’vyakto
naṣṭaḥ kālena bhūyasā
taṁ pravartayituṁ deham
imaṁ viddhi mayā bhṛtam
eṣaḥ—tato; ātma-pathaḥ—cesta seberealizace; avyaktaḥ—nesnadná na pochopení; naṣṭaḥ—ztracená; kālena bhūyasā—během času; tam — toto; pravartayitum—znovu zavést; deham—tělo; imam—toto; viddhi — prosím věz; mayā—Mnou; bhṛtam—přijaté.
Tato cesta seberealizace, kterou je obtížné pochopit, byla v průběhu času ztracena. Prosím věz, že jsem přijal toto tělo Kapily, abych tuto filozofii znovu vysvětlil a zavedl do lidské společnosti.
Není pravda, že Kapila zavedl sāṅkhyovou filozofii jako nějaký nový filozofický systém, jako když materialističtí filozofové zavádějí nové způsoby spekulativního uvažování, aby nahradily myšlenky jiných filozofů. Na hmotné úrovni se každý, a zvláště mentální spekulant, snaží vyniknout nad ostatní. Polem činností spekulantů je mysl a vybudit ji lze nekonečně mnoha různými způsoby. Mysl může být neomezeně vybuzená, a člověk tak může předkládat nekonečné množství teorií. Sāṅkhyová filozofie však není nic takového, není to mentální spekulace. Je skutečná, ale v Kapilově době byla ztracena.
V průběhu času se může určité poznání ztratit nebo být na čas zakryté — taková je povaha tohoto hmotného světa. Podobnou věc řekl Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě: sa kāleneha mahatā yogo naṣṭaḥ — “V průběhu času byl jógový systém, jak je uvedený v Bhagavad-gītě, ztracen.” Přicházel v učednické posloupnosti, zvané paramparā, ale vlivem času se ztratil. Časový faktor je tak neúprosný, že časem se všechno v tomto hmotném světě zkazí nebo ztratí. Před setkáním Kṛṣṇy a Arjuny byl jógový systém Bhagavad-gīty ztracen. Kṛṣṇa proto tentýž starodávný jógový systém vyložil Arjunovi, který byl schopen Bhagavad-gītu skutečně pochopit. Podobně i Kapila řekl, že systém sāṅkhyové filozofie nezavedl On. Byl známý již dříve, ale v průběhu času se záhadně ztratil, a Kapila se proto zjevil, aby ho znovu ustanovil. To je účel inkarnování Boha. Yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata. Dharma znamená skutečné zaměstnání živé bytosti. Když je vykonávání věčného zaměstnání živé bytosti narušené, Pán přichází a zavádí činnosti, které jsou skutečnou životní náplní. Každý takzvaný náboženský systém, který není ve shodě s oddanou službou, se nazývá adharma-saṁsthāpana. Když lidé zapomínají na svůj věčný vztah k Bohu a věnují se něčemu jinému než oddané službě, jejich činnosti se nazývají bezbožné. Sāṅkhyová filozofie sděluje, jak se člověk může vyprostit z utrpení hmotného života, a Samotný Pán tento vznešený systém vysvětluje.