SLOKA 38
vāyoś ca sparśa-tanmātrād
rūpaṁ daiveritād abhūt
samutthitaṁ tatas tejaś
cakṣū rūpopalambhanam
vāyoḥ—ze vzduchu; ca—a; sparśa-tanmātrāt—který se vyvíjí z jemného prvku doteku; rūpam—podoba; daiva-īritāt—podle osudu; abhūt — vyvinula se; samutthitam—vznikl; tataḥ—z ní; tejaḥ—oheň; cakṣuḥ — zrak; rūpa—barva a tvar; upalambhanam—vnímající.
Interakcemi vzduchu a hmatových vjemů živá bytost získává různé podoby podle svého osudu. Vývojem těchto podob vzniká oheň a oko, které vidí různé podoby v jejich barvách.
Živá bytost získává tělo odpovídající jejím minulým činnostem na základě osudu, hmatových vjemů, interakcí vzduchu a stavu mysli, který je výtvorem éterického prvku. Nemusíme podotýkat, že živá bytost se převtěluje z jedné podoby do druhé. Její podoba se mění podle osudu a řízením vyšší autority, která ovládá interakce vzduchu a mentální rozpoložení. Podoba je kombinací různých druhů smyslového vnímání. Předurčené činnosti vycházejí z mentálního stavu a interakce vzduchu.