SLOKA 11
prāṇāyāmair dahed doṣān
dhāraṇābhiś ca kilbiṣān
pratyāhāreṇa saṁsargān
dhyānenānīśvarān guṇān
prāṇāyāmaiḥ—cvičením prāṇāyāmy; dahet—může odstranit; doṣān—nečistoty; dhāraṇābhiḥ—soustředěním mysli; ca—a; kilbiṣān—hříšné činnosti; pratyāhāreṇa—omezením smyslů; saṁsargān—hmotný styk; dhyānena—meditací; anīśvarān guṇān—kvality hmotné přírody.
Člověk se může cvičením prāṇāyāmy zbavit nečistot v těle a soustředěním mysli se může osvobodit od všech hříšných činností. Omezením smyslů se může oprostit od hmotných styků a meditací o Nejvyšší Osobnosti Božství se může osvobodit od tří kvalit hmotné připoutanosti.
Podle ajurvédské lékařské vědy udržují tělesný stav tři složky — kapha, pitta a vāyu (hlen, žluč a vzduch). Moderní lékařská věda tento fyziologický rozbor neuznává, ale starodávný ajurvédský způsob léčení je na těchto složkách založen. Ajurvédské léčení se soustřeďuje na tyto tři prvky, které jsou na mnoha místech v Bhāgavatamu uvedeny jako základní složky určující stav těla. Zde je řečeno, že dechovými cviky (prāṇāyāmou) se člověk může zbavit nečistot vytvořených základními tělesnými prvky, soustředěním mysli se může osvobodit od hříšných činností a stažením smyslů se může oprostit od styků s hmotou.
Nakonec musí člověk meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství, aby dosáhl transcendentálního postavení, ve kterém ho již nebudou ovlivňovat tři kvality hmotné přírody. V Bhagavad-gītě je rovněž potvrzeno, že ten, kdo vykonává čistou oddanou službu, okamžitě transcenduje tři kvality hmotné přírody a realizuje svoji totožnost s Brahmanem. Sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate. Ke každému stupni jógového systému existuje obdobná činnost v bhakti-yoze, ale vykonávání bhakti-yogy je v tomto věku snadnější. To, co zavedl Pán Caitanya, není nějaká nová interpretace. Bhakti-yoga je vhodná metoda, která začíná nasloucháním a opěvováním. Cílem Bhakti-yogy, stejně jako jiných jógových systémů, je tatáž Osobnost Božství, ale tato yoga je praktická, zatímco ostatní jsou obtížné. Člověk musí očistit svůj tělesný stav soustředěním a omezením smyslů, a tehdy může upřít mysl na Nejvyšší Osobnost Božství. To se nazývá samādhi.