SLOKA 13
prasanna-vadanāmbhojaṁ
padma-garbhāruṇekṣaṇam
nīlotpala-dala-śyāmaṁ
śaṅkha-cakra-gadā-dharam
prasanna—radostný; vadana—obličej; ambhojam—podobný lotosu; padma-garbha—vnitřek lotosu; aruṇa—načervenalé; īkṣaṇam—s očima; nīla-utpala—modrý lotos; dala—okvětní lístky; śyāmam—snědý; śaṅkha—lastura; cakra—disk; gadā—kyj; dharam—nese.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, má radostný lotosový obličej s očima načervenalýma jako vnitřek lotosového květu. Jeho tělo je snědé jako okvětní lístky modrého lotosu. Ve třech rukách drží lasturu, disk a kyj.
Zde se jednoznačně doporučuje soustředit mysl na podobu Viṣṇua. Viṣṇu má dvanáct různých podob, které jsou popsány ve Zlatém avatáru (Teachings of Lord Caitanya). Není možné soustředit mysl na něco prázdného či neosobního — mysl je třeba upřít na osobní podobu Pána, který je podle tohoto verše v radostné náladě. Bhagavad-gītā uvádí, že s meditací o něčem neosobním nebo prázdném se pojí mnoho potíží. Ti, kdo jsou připoutáni k neosobním nebo prázdným cílům meditace, musí podstoupit namáhavou cestu, protože nejsme zvyklí soustřeďovat mysl na něco neosobního. Soustředit se tímto způsobem vlastně ani není možné. Bhagavad-gītā rovněž potvrzuje, že mysl je třeba soustředit na Osobnost Božství.
Je zde uvedeno, že barva Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, je nīlotpala-dala, to znamená stejná jako barva lotosového květu s modrobílými okvětními lístky. Lidé se často ptají, proč je Kṛṣṇa modrý. Pánova barva není výmyslem nějakého umělce. Je popsaná v autoritativních písmech. Také v Brahma-saṁhitě je barva Kṛṣṇova těla přirovnána k barvě modrého mraku. Barva Pána není básnická představa. V Brahma-saṁhitě, Śrīmad-Bhāgavatamu, Bhagavad-gītě a mnoha Purāṇách jsou autoritativní popisy Pánova těla, Jeho zbraní a všeho dalšího příslušenství. V tomto verši je Pánův vzhled popsán slovy padma-garbhāruṇekṣaṇam. Jeho oči připomínají vnitřek lotosového květu a ve Svých čtyřech rukách drží čtyři symboly: lasturu, disk, kyj a lotos.