No edit permissions for Čeština

SLOKA 15

niṣevitenānimittena
sva-dharmeṇa mahīyasā
kriyā-yogena śastena
nātihiṁsreṇa nityaśaḥ

niṣevitena—vykonávané; animittena—bez připoutanosti k výsledku; sva-dharmeṇa—svými předepsanými povinnostmi; mahīyasā—slavné; kriyā-yogena—činnostmi oddané služby; śastena—příznivé; na—bez; atihiṁsreṇa—přemíra násilí; nityaśaḥ—pravidelně.

Oddaný musí bez hmotného prospěchu plnit své předepsané povinnosti, které jsou slavné. Bez přemíry násilí se má pravidelně věnovat činnostem oddané služby.

Člověk musí plnit své předepsané povinnosti podle svého společenského postavení jako brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya či śūdra. Předepsané povinnosti čtyř tříd lidské společnosti jsou rovněž uvedeny v Bhagavad-gītě. Činnostmi brāhmaṇů je ovládat smysly a stát se jednoduchými, čistými, vzdělanými oddanými. Kṣatriyové mají smysl pro vládnutí, nebojí se na bitevním poli a jsou shovívaví. Vaiśyové neboli členové třídy obchodníků se starají o obchod, ochranu krav a rozvoj zemědělství. Śūdrové, dělníci, slouží vyšším třídám, protože sami nejsou příliš inteligentní.

Jak je potvrzeno v Bhagavad-gītě (sva-karmaṇā tam abhyarcya), člověk v jakémkoliv postavení může sloužit Nejvyššímu Pánu vykonáváním svých předepsaných povinností. Není pravda, že Nejvyššímu Pánu mohou sloužit pouze brāhmaṇové, a śūdrové nikoliv. Každý může sloužit Nejvyššímu Pánu plněním svých předepsaných povinností pod vedením duchovního mistra — zástupce Nejvyšší Osobnosti Božství. Nikdo by si neměl myslet, že jeho předepsané povinnosti jsou podřadné. Brāhmaṇa může sloužit Pánu s použitím své inteligence a kṣatriya může sloužit Nejvyššímu Pánu svým válečnickým uměním, jako Arjuna sloužil Kṛṣṇovi. Arjuna byl válečník a neměl čas studovat Vedāntu či jiné vysoce intelektuální knihy. Dívky ve Vrajadhāmu se narodily ve třídě vaiśyů a věnovaly se ochraně krav a zemědělství. Kṛṣṇův nevlastní otec Nanda Mahārāja a všichni jeho společníci byli vaiśyové. Neměli žádné vzdělání, ale mohli Kṛṣṇovi sloužit svou láskou a tím, že Mu nabízeli vše, co měli. Stejně tak je i mnoho případů, kdy Kṛṣṇovi sloužili caṇḍālové, lidé v nižším postavení než śūdrové. Také mudrc Vidura byl považován za śūdru, neboť jeho matka byla shodou okolností śūdrāṇī. Nejsou zde rozdíly, protože Pán Sám prohlásil v Bhagavad-gītě, že každý, kdo se věnuje oddané službě, je nepochybně povýšen do transcendentálního postavení. Předepsané povinnosti kohokoliv jsou slavné, jsou-li vykonávány jako oddaná služba Pánu bez touhy po zisku. Tato láskyplná služba musí být vykonávána bez důvodu, bez přerušení a spontánně. Kṛṣṇa je předmětem lásky a člověk Mu musí sloužit všemi schopnostmi, které má. To je čistá oddaná služba.

Další významný výraz v tomto verši je nātihiṁsreṇa (“s minimem násilí nebo obětí na životech”). I když se oddaný musí dopouštět násilí, nemělo by ho být víc, než je nutné. Někdy se nás lidé ptají: “Žádáte nás, abychom nejedli maso, ale vy jíte zeleninu. Myslíte si, že to není násilí?” Odpověď zní, že jíst zeleninu představuje násilí a vegetariáni se též dopouštějí násilí na jiných živých bytostech, protože zelenina je také živá. Neoddaní kvůli jídlu zabíjejí krávy, kozy a mnoho jiných zvířat a oddaný jakožto vegetarián také zabíjí. Ale co je významné — je řečeno, že každá živá bytost musí žít tím, že zabíjí jiné bytosti; to je zákon přírody. Jīvo jīvasya jīvanam — jedna živá bytost je životem pro druhou. Pokud se však jedná o lidské bytosti, násilí by mělo být jen tolik, kolik je nezbytně nutné.

Lidská bytost nemá jíst nic, co nebylo obětováno Nejvyšší Osobnosti Božství. Yajña-śiṣṭāśinaḥ santaḥ — bude-li člověk jíst potravu obětovanou Yajñovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, zbaví se všech hříšných reakcí. Oddaný proto jí pouze prasādam, potravu nabídnutou Nejvyššímu Pánu, a Kṛṣṇa říká, že přijímá potravu z rostlinné říše, kterou Mu oddaný s oddaností nabízí. Oddaný má Kṛṣṇovi nabízet rostlinnou potravu. Kdyby chtěl Nejvyšší Pán potravu připravenou ze zvířat, oddaný by ji mohl nabídnout, ale Pán nic takového nenařizuje.

Musíme se dopouštět násilí — to je přírodní zákon. Neměli bychom však páchat přehnané násilí; pouze tolik, kolik nařizuje Pán. Arjuna pěstoval umění zabíjet, což je samozřejmě násilí, ale on zabíjel nepřátele na Kṛṣṇovo nařízení. Dopouštíme-li se nezbytného násilí na pokyn Pána, nazývá se to nātihiṁsā. Nemůžeme se vyhnout násilí, protože žijeme podmíněným životem, kde jsme k němu nuceni, ale neměli bychom páchat více násilí, než kolik je nezbytně nutné neboli kolik nařizuje Nejvyšší Osobnost Božství.

« Previous Next »