SLOKA 14
yaḥ pañca-bhūta-racite rahitaḥ śarīre
cchanno ’yathendriya-guṇārtha-cid-ātmako ’ham
tenāvikuṇṭha-mahimānam ṛṣiṁ tam enaṁ
vande paraṁ prakṛti-pūruṣayoḥ pumāṁsam
yaḥ—kdo; pañca-bhūta—pět hrubohmotných prvků; racite—vytvořené z; rahitaḥ—oddělený; śarīre—v hmotném těle; channaḥ—pokrytá; ayathā—nevhodně; indriya—smysly; guṇa—vlastnosti; artha—smyslové předměty; cit—ego; ātmakaḥ—sestávající z; aham—já; tena—hmotným tělem; avikuṇṭha-mahimānam—Jehož slávu nic nezastíní; ṛṣim—vševědoucí; tam—tomu; enam—Jemu; vande—se klaním; param—transcendentálnímu; prakṛti—hmotné přírodě; pūruṣayoḥ—živým bytostem; pumāṁsam—Nejvyšší Osobnosti Božství.
Jsem oddělená od Nejvyšší Osobnosti Božství, protože se nacházím v tomto hmotném těle, které je vytvořené z pěti prvků. Z tohoto důvodu dochází ke zneužití mých vlastností a smyslů, přestože jsem svou podstatou duchovní. Nejvyšší Pán je transcendentální hmotné přírodě a živým bytostem, nikdy nemá hmotné tělo a je vždy slavný díky Svým duchovním vlastnostem. Proto Mu skládám poklony.
Rozdíl mezi živou bytostí a Nejvyšší Osobností Božství je, že živá bytost má sklon podléhat vlivu hmotné přírody, zatímco Nejvyšší Bůh je vždy transcendentální jak hmotné přírodě, tak živým bytostem. Jakmile se živá bytost ocitne v hmotné přírodě, její smysly a vlastnosti se znečistí a jsou určitým způsobem omezeny. Není možné, aby Nejvyšší Pán získal tělo charakterizované hmotnými vlastnostmi a hmotnými smysly, protože je mimo vliv hmotné přírody a nikdy se nemůže dostat do temnoty nevědomosti jako obyčejné živé bytosti. Je plný poznání, a proto nikdy nepodléhá vlivu hmotné přírody. Ta je vždy pod Jeho nadvládou a nikdy nemůže Nejvyšší Osobnosti Božství panovat.
Živá bytost je velice nepatrná a jako taková může podlehnout hmotné přírodě, ale když se zbaví iluzorního hmotného těla, získá stejnou duchovní povahu, jako má Nejvyšší Pán. Tehdy mezi ní a Pánem neexistuje kvalitativní rozdíl, ale jelikož kvantitativně není tak mocná, aby se nikdy nedostala pod vliv hmotné přírody, z hlediska kvantity se od Pána liší.
Celý postup vykonávání oddané služby má živou bytost zbavit tohoto hmotného znečištění a přivést ji na duchovní úroveň, kde se kvalitativně vyrovná Nejvyšší Osobnosti Božství. Ve Vedách je řečeno, že živá bytost je neustále svobodná. Asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ. Živá bytost je osvobozená. Její hmotné znečištění je dočasné a ve svém skutečném postavení je osvobozená. Tohoto osvobození je možné dosáhnout rozvojem vědomí Kṛṣṇy, který začíná tím, že se živá bytost odevzdá. Proto je zde řečeno: “Uctivě se klaním Nejvyšší Osobě.”