SLOKA 2
sa cāpi bhagavad-dharmāt
kāma-mūḍhaḥ parāṅ-mukhaḥ
yajate kratubhir devān
pitṝṁś ca śraddhayānvitaḥ
saḥ—on; ca api—navíc; bhagavat-dharmāt—od oddané služby; kāma-mūḍhaḥ—zaslepen chtíčem; parāk-mukhaḥ—odvrací tvář; yajate—uctívá; kratubhiḥ—obětními obřady; devān—polobohy; pitṝn—předky; ca — a; śraddhayā—vírou; anvitaḥ—obdařený.
Jelikož tito lidé příliš lpí na smyslovém požitku, jsou odsouzeni žít bez oddané služby. I když vykonávají různé druhy obětí a pro uspokojení polobohů a předků skládají velké sliby, vědomí Kṛṣṇy, oddaná služba, je nezajímá.
V Bhagavad-gītě (7.20) je řečeno: kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ — ti, kdo uctívají polobohy, ztratili svoji inteligenci. Příliš lpí na smyslovém požitku, a proto uctívají polobohy. Ve Vedách je samozřejmě uvedeno, že kdo chce mít peníze, být zdravý a vzdělaný, měl by uctívat různé polobohy. Materialista má nesčetné touhy, a proto existují nesčetní polobozi, kteří uspokojují jeho smysly. Gṛhamedhī chtějí hmotně prosperovat, a proto obvykle uctívají polobohy nebo předky obětováním piṇḍy, uctivé obětiny. Takoví lidé postrádají vědomí Kṛṣṇy a oddaná služba Pánu je nezajímá. Tito takzvaně zbožní a nábožensky aktivní lidé jsou výplodem impersonalismu. Impersonalisté prohlašují, že Nejvyšší Absolutní Pravda nemá podobu a že si každý může představit jakoukoliv podobu a uctívat ji pro svůj prospěch. Gṛhamedhī, materialisté, proto tvrdí, že místo uctívání Nejvyššího Pána mohou uctívat jakoukoliv podobu poloboha. Zvláště ti hinduisté, kteří jedí maso, raději uctívají bohyni Kālī, neboť této bohyni lze podle písem obětovat kozy. Zastávají také názor, že uctívat bohyni Kālī, Nejvyššího Pána Viṣṇua nebo kteréhokoliv poloboha vede ke stejnému cíli. To je však prvotřídní darebáctví a tito lidé jsou zmateni. Nicméně taková filozofie se jim líbí. Bhagavad-gītā však takové darebáctví neuznává a jednoznačně praví, že tyto metody jsou určeny pro lidi, kteří ztratili svoji inteligenci. Totéž potvrzuje i tento verš použitím slova kāma-mūḍha, které označuje toho, kdo je pomatený a zaslepený chtíčem po smyslovém požitku. Kāma-mūḍhové postrádají vědomí Kṛṣṇy a sklon oddaně sloužit Pánu, neboť jsou zaslepeni silnou touhou po smyslovém požitku. Bhagavad-gītā i Śrīmad-Bhāgavatam uctívače polobohů jednoznačně odsuzuje.