SLOKA 27
etāvān eva yogena
samagreṇeha yoginaḥ
yujyate ’bhimato hy artho
yad asaṅgas tu kṛtsnaśaḥ
etāvān—takové míry; eva—právě; yogena—jógovým postupem; samagreṇa—vše; iha—v tomto světě; yoginaḥ—yogīna; yujyate—je dosažené; abhimataḥ—vytoužený; hi—jistě; arthaḥ—cíl; yat—který; asaṅgaḥ—odpoutanost; tu—vskutku; kṛtsnaśaḥ—zcela.
Největším společným cílem všech yogīnů je naprostá odpoutanost od hmoty, které lze dosáhnout různými jógovými postupy.
Existují tři druhy yogy: bhakti-yoga, jñāna-yoga a aṣṭāṅga-yoga. Jak oddaní, tak jñānī i yogīni se chtějí vyprostit z hmotného zapletení. Jñānī se snaží odpoutat své smysly od hmotných činností. Myslí si, že hmota je iluze a pravdou je Brahman, a proto chce rozvojem poznání odpoutat smysly od hmotného požitku. Aṣṭāṅga-yogīni se také snaží ovládnout smysly. Oddaní se však snaží smysly zapojit do služby Pánu. Proto se činnosti bhaktů neboli oddaných ukazují lepšími, než jsou činnosti jñānīch a yogīnů. Mystický yogī se snaží ovládnout smysly pomocí osmi stupňů yogy (yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra atd.) a jñānī se snaží mentálním zdůvodňováním pochopit, že smyslový požitek je iluzorní. Nejsnadnější a nejpřímější metodou je však zaměstnat smysly ve službě Pánu.
Účelem veškeré yogy je odpoutat činnosti smyslů od tohoto hmotného světa. Konečné cíle se ovšem liší. Jñānī chtějí splynout se září Brahmanu, yogīni chtějí realizovat Paramātmu a oddaní si přejí vyvinout vědomí Kṛṣṇy a transcendentální láskyplnou službu Pánu. Tato láskyplná služba je dokonalým stadiem ovládání smyslů. Smysly jsou ve skutečnosti aktivními příznaky života a nelze je zastavit. Lze je odpoutat jedině tehdy, když budou mít vyšší zaměstnání. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā: paraṁ dṛṣṭvā nivartate — činnosti smyslů lze ukončit, dostanou-li vyšší zaměstnání. Jejich nejvyšším zaměstnáním je, když jsou zapojeny ve službě Pánu. To je účel veškeré yogy.