SLOKA 28

Nejvyšší Absolutní Pravda, Osobnost Božství, je jedna a existuje všude ve Svém neosobním rysu. To je jasně vyjádřeno v Bhagavad-gītě. Pán Kṛṣṇa říká: “Vše vnímané je pouze expanzí Mé energie.” On vše udržuje, ale to neznamená, že je ve všem. Smyslové vjemy, jako je sluchový vjem zvuku bubnu, zrakový vjem krásné ženy či vjem lahodné chuti mléčného pokrmu na jazyku, přicházejí skrze různé smysly, a jsou proto chápány různými způsoby. Smyslové poznání se tedy dělí na různé kategorie, i když ve skutečnosti je vše totéž — vše je projevem energie Nejvyššího Pána. Teplo a světlo jsou energie ohně a jejich prostřednictvím se oheň může jevit v mnoha různých podobách, jako rozmanité smyslové vjemy. Māyāvādští filozofové prohlašují, že tato rozmanitost je iluzorní. Vaiṣṇavští filozofové však nepokládají různé projevy za iluzorní, ale přijímají je tak, že se neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství, protože jsou projevem Pánových rozmanitých energií.

Vaiṣṇavové neuznávají filozofii, že Absolutno je pravda a toto stvoření iluze (brahma satyaṁ jagan mithyā). Je dán příklad, že i když není všechno zlato, co se třpytí, neznamená to, že třpytící se předmět je iluzorní. Například lastura ústřice vypadá jako zlatá. Její zlatá barva je jen zrakový vjem, ale to neznamená, že tato lastura není skutečná. Stejně tak když někdo vidí podobu Pána Kṛṣṇy, nemůže pochopit, kdo Pán skutečně je, ale to neznamená, že Pán je iluze. Podobu Kṛṣṇy je třeba chápat tak, jak je popsána v knihách poznání, jako je Brahma-saṁhitā. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ — Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, má věčné, blažené duchovní tělo. Prostřednictvím svého nedokonalého smyslového vnímání nedokážeme Pánovu podobu pochopit. Musíme o Něm nejprve získat poznání. Proto je zde řečeno: jñānam ekam. Bhagavad-gītā potvrzuje, že ti, kdo Kṛṣṇu jen vidí a již Ho pokládají za obyčejného člověka, jsou hlupáci. Neznají neomezené poznání, moc a bohatství Nejvyšší Osobnosti Božství. Hmotná smyslová spekulace vede k závěru, že Nejvyšší je beztvarý. Právě kvůli této mentální spekulaci zůstává podmíněná duše v nevědomosti pod vlivem iluzorní energie. Nejvyššího Pána je třeba chápat podle Jím vyslovené transcendentální zvukové vibrace v Bhagavad-gītě, kde říká, že Mu nic není nadřazené a neosobní záře Brahmanu spočívá na Jeho osobnosti. Očištěný, absolutní pohled Bhagavad-gīty se přirovnává k řece Ganze. Voda Gangy je tak čistá, že dokáže očistit i osly a krávy. Jakmile však někdo čistou Gangu znevažuje a místo toho se chce očistit špinavou vodou ze stoky, nemůže se mu to podařit. Dosáhnout čistého poznání o Absolutním je možné jedině nasloucháním od čistého Absolutního Osobně.

V této sloce je jasně řečeno, že ti, kdo se staví odmítavě k Nejvyšší Osobnosti Božství, spekulují se svými nedokonalými smysly o povaze Absolutní Pravdy. Pojetí beztvarého Brahmanu však lze získat jedině sluchem, a nikoliv vlastní zkušeností. Poznání se tedy přijímá sluchem. Vedānta-sūtra to potvrzuje: śāstra-yonitvāt — čisté poznání je třeba získat z autorizovaných písem. Takzvané spekulativní dohady o Absolutní Pravdě jsou k ničemu. Skutečnou totožností živé bytosti je její vědomí, které je vždy přítomné; ať živá bytost bdí, sní či tvrdě spí. I v tvrdém spánku skrze vědomí vnímá, zda je šťastná nebo nešťastná. Projevuje-li se vědomí prostřednictvím jemnohmotného a hrubohmotného těla, je zakryté, ale je-li očištěno na úroveň vědomí Kṛṣṇy, živá bytost se osvobozuje ze zapletení v koloběhu zrození a smrti.

Je-li čisté poznání zbavené pokryvu kvalit hmotné přírody, živá bytost nalézá svoji skutečnou totožnost — je věčně služebníkem Nejvyšší Osobnosti Božství. Toto odkrývání vypadá následovně: sluneční paprsky svítí a slunce samo také svítí. V jeho přítomnosti svítí paprsky stejně jako slunce, ale když sluneční světlo zakrývá mrak neboli māyā, objeví se temnota, nedokonalé vnímání. Proto aby se živá bytost vyprostila ze zapletení ve vlivu nevědomosti, musí na základě autorizovaných písem probudit své duchovní vědomí, vědomí Kṛṣṇy.