SLOKA 5
ye sva-dharmān na duhyanti
dhīrāḥ kāmārtha-hetave
niḥsaṅgā nyasta-karmāṇaḥ
praśāntāḥ śuddha-cetasaḥ
ye—ti, kdo; sva-dharmān—své předepsané povinnosti; na—ne; duhyanti—využívají; dhīrāḥ—inteligentní; kāma—smyslový požitek; artha—hospodářský rozvoj; hetave—za účelem; niḥsaṅgāḥ—osvobozeni od hmotné připoutanosti; nyasta—vzdali se; karmāṇaḥ—plodonosných činností; praśāntāḥ—spokojení; śuddha-cetasaḥ—v očištěném vědomí.
Inteligentní lidé s očištěným vědomím jsou dokonale spokojení ve vědomí Kṛṣṇy. Jelikož jsou osvobozeni od kvalit hmotné přírody, nejednají pro smyslový požitek. Naopak — plní své předepsané povinnosti, a tudíž jednají tak, jak se jednat má.
Jedinečným příkladem takové osobnosti je Arjuna. Arjuna byl kṣatriya a jeho povinností bylo bojovat. Králové obvykle bojují, aby rozšířili svá království, jimž pak vládnou pro svůj smyslový požitek. Arjuna však nechtěl bojovat pro vlastní smyslový požitek. Prohlásil, že i když může v boji se svými příbuznými získat království, přesto s nimi nechce bojovat. Když mu však dal Kṛṣṇa pokyn a když byl přesvědčen učením Bhagavad-gīty, že jeho povinností je uspokojit Kṛṣṇu, potom bojoval — ne pro svůj smyslový požitek, ale pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství.
Ti, kdo jednají z povinnosti, ne pro smyslový požitek, ale pro potěšení Nejvyššího Pána, jsou niḥsaṅga — zbaveni vlivu kvalit hmotné přírody. Nyasta-karmāṇaḥ znamená, že výsledky svého konání obětují Nejvyšší Osobnosti Božství. Zdánlivě jsou zaměstnáni svými předepsanými povinnostmi, ale není to za účelem vlastního smyslového požitku. Jejich cílem je uspokojit Nejvyššího Pána. Tito oddaní se nazývají praśāntāḥ, což znamená “dokonale spokojení”. Śuddha-cetasaḥ znamená “ve vědomí Kṛṣṇy” — mají očištěné vědomí. Člověk, jehož vědomí je znečištěné, si myslí, že je Pánem vesmíru. Čisté vědomí naopak znamená, že se považuje za věčného služebníka Nejvyšší Osobnosti Božství. Setrváváme-li v tomto vědomí věčného služebníka Svrchovaného Pána a jednáme-li pouze pro Jeho potěšení, budeme dokonale spokojení. Dokud jednáme pro vlastní smyslový požitek, jsme stále plní úzkosti. To je rozdíl mezi běžným vědomím a vědomím Kṛṣṇy.