SLOKA 7
sūrya-dvāreṇa te yānti
puruṣaṁ viśvato-mukham
parāvareśaṁ prakṛtim
asyotpatty-anta-bhāvanam
sūrya-dvāreṇa—cestou světla; te—oni; yānti—přicházejí k; puruṣam — Osobnosti Božství; viśvataḥ-mukham—Jehož tvář je obrácena do všech směrů; para-avara-īśam—vlastník duchovních a hmotných světů; prakṛtim—hmotná příčina; asya—světa; utpatti—projevu; anta—zničení; bhāvanam—příčina.
Tyto osvobozené duše přicházejí po cestě světla k dokonalému Nejvyššímu Pánovi, vlastníkovi hmotných a duchovních světů a nejvyšší příčině jejich projevení a zničení.
Slovo sūrya-dvāreṇa znamená “osvětlená cesta” čili cesta přes planetu Slunce. Osvětlenou cestou je oddaná služba. Vedy nedoporučují procházet temnotou, ale jít přes planetu Slunce. Tento verš nám také doporučuje jít osvětlenou cestou, na níž se můžeme zcela zbavit znečištění kvalitami hmotné přírody a po které lze vstoupit do království, kde sídlí naprosto dokonalá Osobnost Božství. Slova puruṣaṁ viśvato-mukham znamenají “Osobnost Božství, která je zcela dokonalá”. Veškeré živé bytosti, kromě Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou velice malé, i když nám se mohou jevit jako velké. Každá živá bytost je nekonečně malá. Vedy proto praví, že Nejvyšší Pán je svrchovaný věčný mezi všemi věčnými. Je také vlastníkem hmotných i duchovních světů a nejvyšší příčinou jejich projevení. Hmotná příroda je pouze stavebním materiálem, protože samotné projevení je způsobeno energií Pána. Hmotná energie je také Jeho energií; stejně jako je spojení otce a matky příčinou narození dítěte, je spojení hmotné přírody a pohledu Nejvyšší Osobnosti Božství příčinou projevení hmotného světa. Účinnou příčinou tedy není hmota, ale Samotný Pán.