SLOKA 4
tat sādhu-varyādiśa vartma śaṁ naḥ
saṁrādhito bhagavān yena puṁsām
hṛdi sthito yacchati bhakti-pūte
jñānaṁ sa-tattvādhigamaṁ purāṇam
tat—proto; sādhu-varya—ó veliký světče; ādiśa—prosím pouč; vartma—cesta; śam—příznivá; naḥ—pro nás; saṁrādhitaḥ—spokojený s dokonalou službou; bhagavān—Pán, Osobnost Božství; yena—čím; puṁsām—živé bytosti; hṛdi sthitaḥ—pobývající v srdci; yacchati—uděluje; bhakti-pūte—čistému oddanému; jñānam—poznání; sa—to; tattva—pravda; adhigamam—jak se lze naučit; purāṇam—autorizovaná, stará.
Ó veliký mudrci, pouč mě prosím o transcendentální oddané službě Pánu, který sídlí v srdci každého, aby byl On spokojen a zevnitř mi odkryl poznání Absolutní Pravdy, popsané ve starodávných védských písmech. Jedině lidé očištění oddanou službou mohou získat toto poznání.
Jak je popsáno v prvním zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, Absolutní Pravdu lidé chápou na třech různých úrovních (i když všechny zároveň vyjadřují jedno a totéž). Nejschopnějším transcendentalistou je čistý oddaný Pána, který není poznamenán plodonosným jednáním ani filozofickou spekulací. Jedině oddaná služba může zcela očistit srdce od všech hmotných nánosů karmy, jñāny a yogy a jedině v tomto očištěném stádiu dává Pán, který sídlí v srdci každého společně s individuální duší, oddanému pokyny, aby mohl dosáhnout konečného cíle a vrátit se domů, zpátky k Bohu. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (10.10): teṣāṁ satata-yuktānāṁ bhajatām. Pán dává poznání pouze tehdy, je-li spokojen s oddanou službou Svého oddaného, jak tomu bylo v případě Arjuny a Uddhavy.
Jñānī, yogīni a karmī nemohou tuto přímou spolupráci Pána očekávat. Nedokáží Ho uspokojit transcendentální láskyplnou službou a ani v tuto službu Pánu nevěří. Systém bhakti, vykonávaný podle usměrňujících zásad jako vaidhī-bhakti neboli “oddaná služba založená na dodržování předepsaných pravidel a předpisů”, je definován ve zjevených písmech a jeho účinnost potvrzují velcí ācāryové. Tato praxe dopomůže začínajícímu oddanému na úroveň rāga-bhakti, kdy Pán radí zevnitř jako caitya-guru neboli duchovní mistr v podobě Nadvědomí. Všichni ostatní transcendentalisté kromě oddaných nečiní žádný rozdíl mezi individuální duší a Nadduší, protože se mylně domnívají, že Nadvědomí a individuální vědomí jsou jedno a totéž. Tato mylná domněnka neoddaným brání v přijetí jakéhokoliv pokynu zevnitř, a tím pádem jim chybí přímá spolupráce Pána. Když takový monista dojde po mnoha a mnoha životech k závěru, že Pán je hoden úcty a že oddaný je zároveň s Pánem totožný a liší se od něho, teprve potom se může odevzdat Pánu, Vāsudevovi. V tomto bodě začíná čistá oddaná služba. Postup chápání Absolutní Pravdy, kterým se řídí svedení monisté, je velice obtížný, zatímco oddaný chápe Absolutní Pravdu, jak mu ji sděluje Samotný Pán, potěšený oddanou službou. Jménem mnoha začínajících oddaných se Vidura ze všeho nejdříve tázal Maitreyi na cestu oddané služby, kterou je možno potěšit Pána, sídlícího v srdci.