SLOKA 5
deśataḥ kālato yo ’sāv
avasthātaḥ svato ’nyataḥ
aviluptāvabodhātmā
sa yujyetājayā katham
deśataḥ—vlivem okolností; kālataḥ—vlivem času; yaḥ—ten, kdo; asau—živá bytost; avasthātaḥ—vlivem situace; svataḥ—vlivem snu; anyataḥ—z jiných důvodů; avilupta—zaniklé; avabodha—vědomí; ātmā—čistá duše; saḥ—ona; yujyeta—zaměstnaná; ajayā—nevědomostí; katham — jak to, že.
Čistá duše je čisté vědomí a nikdy své vědomí neztrácí — ani vlivem okolností, času, situací, snů či jiných důvodů. Jak tedy může propadat nevědomosti?
Vědomí živé bytosti je vždy přítomné a za žádných okolností se nemění, jak je uvedeno výše. Když se člověk přemisťuje z jednoho místa na druhé, je si vědom toho, že mění své postavení. Je vždy přítomný v minulosti, přítomnosti i budoucnosti, podobně jako elektřina. Pamatuje si na události, které zažil v minulosti, a na základě své zkušenosti také může odhadovat budoucnost. Nikdy nezapomíná na svoji osobní totožnost; ani když se nachází v nebezpečné situaci. Jak tedy může živá bytost zapomenout na svoji skutečnou totožnost čisté duchovní duše a ztotožňovat se s hmotou, není-li ovlivněna něčím zvenčí, mimo sebe samotné? Závěr je takový, že živá bytost je ovlivněna energií zvanou avidyā, což potvrzuje Viṣṇu Purāṇa i začátek Śrīmad-Bhāgavatamu. V Bhagavad-gītě (7.5) je živá bytost označena jako parā prakṛti a ve Viṣṇu Purāṇě jako parā śakti. Je nedílnou částí Nejvyššího Pána jako Jeho energie, nikoliv jako vlastník energie. Vlastník energie může projevit mnoho energií, ale energie se nikdy nevyrovná vlastníkovi. Jedna energie může být někdy překonána jinou energií, ale jejich vlastník je má všechny pod svojí kontrolou. Energie zvaná jīva neboli kṣetrajña-śakti Pána má sklon podlehnout vnější energii zvané avidyā-karma-saṁjñā, a tak se dostává do nebezpečných podmínek hmotné existence. Dokud není živá bytost ovlivněna energií avidyou, nemůže zapomenout na svoji skutečnou totožnost. Kvůli tomuto sklonu se nikdy nemůže vyrovnat svrchovanému vlastníkovi energie.