SLOKA 43
viniścityaivam ṛṣayo
vipannasya mahīpateḥ
mamanthur ūruṁ tarasā
tatrāsīd bāhuko naraḥ
viniścitya—rozhodli se; evam—tak; ṛṣayaḥ—velcí mudrci; vipannasya—mrtvého; mahī-pateḥ—krále; mamanthuḥ—kvedlali; ūrum—stehna; tarasā—zvláštní silou; tatra—poté; āsīt—narodila se; bāhukaḥ—jménem Bāhuka (trpaslík); naraḥ—osoba.
Poté, co světci a mudrci učinili konečné rozhodnutí, kvedlali velmi silně a zvláštním způsobem stehny mrtvého těla krále Veny. Výsledkem jejich kvedlání bylo, že se z Venova těla narodila trpasličí osoba.
To, že se kvedláním stehny krále Veny narodila nová osoba, dokazuje, že duše je individuální a oddělená od těla. Velcí mudrci a světci mohli z Venova mrtvého těla vytvořit další osobu, ale nemohli přivést krále Venu zpátky k životu. Král Vena byl nenávratně pryč a nepochybně přijal další tělo. Světci a mudrci se zajímali pouze o Venovo tělo, jelikož bylo výsledkem posloupnosti semene v rodině Mahārāje Dhruvy. V těle krále Veny tedy existovaly složky, ze kterých bylo možné vytvořit další tělo, a to také pomocí zvláštního způsobu kvedlání stehny mrtvého těla skutečně vzniklo. Přestože bylo Venovo tělo mrtvé, bylo uchováno pomocí léčiv a manter, které pronášela jeho matka. Díky tomu v něm byly přítomné všechny složky potřebné pro vytvoření dalšího těla. To, že z mrtvého těla krále Veny vzešlo tělo osoby jménem Bāhuka, nebylo tedy nic udivujícího. Bylo pouze třeba znát postup, jak to uskutečnit. Ze semene jednoho těla se utváří další tělo a příznaky života se v něm projevují díky tomu, že se do něho uchýlí duše. Neměli bychom se domnívat, že z mrtvého těla Mahārāje Veny nemohlo vzejít žádné další tělo. Stalo se tak díky zručnému počínání mudrců.