SLOKA 25
amūṣāṁ kṣut-parītānām
ārtānāṁ paridevitam
śamayiṣyāmi mad-bāṇair
bhinnāyās tava medasā
amūṣām—jich všech; kṣut-parītānām—trpících hladem; ārtānām — nešťastných; paridevitam—nářek; śamayiṣyāmi—utiším; mat-bāṇaiḥ — mými šípy; bhinnāyāḥ—rozsekané na kousky; tava—z tebe; medasā—masem.
Nyní tě svými šípy rozsekám na kousky a tvým masem nasytím hladovějící obyvatele, kteří naříkají pro nedostatek obilí. Tak uspokojím plačící občany svého království.
Zde nacházíme náznak toho, jak může vláda organizovat jedení kravského masa. Uvádí se, že ve výjimečných situacích, kdy se nedostává obilí, může vláda pojídání masa dovolit. Je-li však potravy dostatek, vláda nesmí dopustit, aby lidé jedli kravské maso jen pro uspokojení svého mlsného jazyka. Jíst maso tedy lze dovolit za výjimečných okolností, kdy lidé trpí nedostatkem obilí, ale jinak nikoliv. Podporování jatek pro uspokojení jazyka a zbytečné zabíjení zvířat nesmí vláda nikdy připustit.
Jak popisuje dřívější verš, krávy a další zvířata mají dostávat postačující množství trávy. Nedává-li kráva mléko, přestože má dost trávy, a je-li naléhavý nedostatek potravy, je možné ji použít pro nakrmení hladových lidí. Podle zákona nezbytnosti se musí celá lidská společnost nejprve snažit pěstovat obilí a zeleninu, a teprve když toto selže, je dovoleno jíst maso. Jinak ne. Současná lidská společnost po celém světě pěstuje dostatečné množství obilí, a otevírání jatek proto nelze podporovat. V některých státech je takový nadbytek obilí, že se někdy hází do moře a vláda zakazuje další pěstování. Země tedy plodí dostatek obilí, aby nakrmila veškeré obyvatelstvo, ale jeho rozdělování je omezené obchodními směrnicemi a touhou po zisku. Proto je na některých místech obilí nedostatek a na jiných přebytek. Kdyby byla na Zemi jedna vláda, která by řídila rozdělování obilí, nehrozil by žádný nedostatek a nebylo by třeba otevírat jatka a vymýšlet si falešné teorie o přelidnění.