SLOKA 1
vidura uvāca
bhave śīlavatāṁ śreṣṭhe
dakṣo duhitṛ-vatsalaḥ
vidveṣam akarot kasmād
anādṛtyātmajāṁ satīm
viduraḥ uvāca—Vidura řekl; bhave—vůči Pánu Śivovi; śīlavatām—mezi vlídnými; śreṣṭhe—nejlepšímu; dakṣaḥ—Dakṣa; duhitṛ-vatsalaḥ—který miloval svou dceru; vidveṣam—nepřátelství; akarot—projevil; kasmāt—proč; anādṛtya—přehlížel; ātmajām—svoji vlastní dceru; satīm—Satī.
Vidura se otázal: Proč choval Dakṣa takovou zášť vůči Pánu Śivovi, nejlepšímu mezi vlídnými? Proč přehlížel svoji dceru Satī, kterou dříve tolik miloval?
Druhá kapitola čtvrtého zpěvu vysvětluje důvod sporu mezi Pánem Śivou a Dakṣou, který vznikl, když Dakṣa uspořádal velkou oběť pro usmíření celého vesmíru. O Pánu Śivovi je zde řečeno, že je nejlepší z vlídných, protože nikomu nezávidí. Je nakloněn všem živým bytostem bez rozdílu a má i všechny ostatní dobré vlastnosti. Slovo śiva znamená “naprosto příznivý”. Nikdo nemůže být Śivovým nepřítelem, jelikož je tak mírný a odříkavý, že si ani nepostaví svůj vlastní dům. Žije pod stromem a je vždy odpoutaný od záležitostí tohoto světa. Zosobňuje dokonalý mír a vlídnost. Jak je možné, že Dakṣa, který této vznešené osobnosti věnoval svoji milovanou dceru, choval vůči mírumilovnému Śivovi tolik zášti, až se kvůli tomu Satī, dcera Dakṣi a manželka Pána Śivy, rozhodla opustit své tělo?