SLOKA 31

Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, v Bhagavad-gītě prohlásil, že je otcem všech živých bytostí ve všech podobách. Existuje 8 400 000 různých životních druhů a Pán Kṛṣṇa prohlašuje, že je otcem všech. Všechny živé bytosti jsou jakožto nedílné části Nejvyšší Osobnosti Božství Pánovi synové, a jelikož si neustále myslí, že mohou panovat hmotné přírodě, jsou jim pro jejich prospěch dány Vedy, které jim poskytují vedení. Vedy se nazývají apauruṣeya, neboť jejich autorem není žádný člověk ani polobůh, včetně prvního živého tvora, Brahmy. Brahmā není autorem a tvůrcem Ved. I on je jednou z živých bytostí tohoto hmotného světa a nedokáže Vedy napsat či vyslovit sám od sebe. Každá živá bytost tohoto hmotného světa se vyznačuje čtyřmi nedostatky — chybuje, pokládá věci za něco jiného, než ve skutečnosti jsou, podvádí a má nedokonalé smysly. Vedy ovšem nejsou výtvorem žádné bytosti z tohoto hmotného světa; jsou apauruṣeya. Nikdo není schopen zjistit jejich minulost. Moderní lidská civilizace nezná chronologické dějiny světa či vesmíru a nemá historické údaje z doby před více než třemi tisíci lety. Nikdo není schopen určit přesné stáří Ved, protože je nesepsala žádná živá bytost z tohoto hmotného světa. Všechny ostatní systémy poznání mají své nedostatky, neboť byly sepsány či vysloveny lidmi nebo polobohy, kteří jsou výtvorem tohoto světa. Bhagavad-gītā je však apauruṣeya, neboť ji nevyslovil žádný člověk ani polobůh z tohoto hmotného světa. Vyslovil ji Pán Kṛṣṇa, který je mimo hmotné stvoření, což potvrzují nejen ācāryové, jako je Rāmānujācārya a Madhvācārya, ale i věhlasní učenci, jako byl Śaṅkarācārya. Śaṅkarācārya uznal, že Nārāyaṇa a Kṛṣṇa jsou transcendentální, a v Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa také říká: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate—“Jsem původem všeho, vše pochází ze Mne.” Hmotné stvoření, včetně Brahmy, Śivy a ostatních polobohů, stvořil Kṛṣṇa, neboť vše pochází z Něho. Kṛṣṇa také říká, že poznat Ho je účelem všech Ved (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Je prvotním znalcem Ved (veda-vit) a autorem Vedānty (vedānta-kṛt). Vedy nesestavil Brahmā.

Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno: tene brahma hṛdā — Svrchovaný Pán, Nejvyšší Absolutní Pravda, vložil védské poznání do srdce Brahmy. To, že ho vyslovil Janārdana, Nejvyšší Osobnost Božství, je důkazem, že védské poznání nemá nedostatky v podobě chyb, iluze, podvádění a nedokonalosti. Tak je přijímáno od nepaměti, počínaje Brahmou. Kulturně vyspělí lidé v Indii odjakživa následují védská náboženská pravidla a zásady. Historii védského náboženství nelze popsat — je sanātana — a jakékoliv pomlouvání Ved se pokládá za ateismus. Vedy jsou označovány slovem setu, “most”. Chce-li člověk dosáhnout své duchovní totožnosti, musí překonat oceán nevědomosti. Vedy jsou jako most, po kterém lze přejít přes tento obrovský oceán.

Vedy popisují způsob, jak lidskou společnost rozdělit do čtyř kategorií podle vlastností a schopností každého jednotlivce. Je to vysoce vědecký systém a je rovněž sanātana, neboť nikdo nezjistí jeho počátek a nikdy nenastane jeho konec. Nikdo nemůže zrušit systém vareṇ a āśramů, který dělí společnost do přirozených skupin. Vždy budou například existovat inteligentní lidé se zájmem o duchovní poznání a filozofii, ať už se nazývají brāhmaṇové či nějak jinak. Lidé, kteří mají sklony k řízení a vládě nad ostatními, jsou rovněž v každé lidské společnosti. Ve védském systému se těmto bojovným mužům říká kṣatriyové. Stejně tak ve všech společnostech existují lidé, jejichž zájmem je být hospodářsky úspěšný, rozvíjet podnikatelství, průmysl či peněžnictví, a ti se nazývají vaiśyové. A všude také existují lidé, kteří nemají intelektuální sklony, vůdcovské vlastnosti či schopnosti zajišťovat hospodářský rozvoj, ale jen slouží ostatním. Těm se říká śūdrové neboli dělníci. Celý tento systém je sanātana — existuje od nepaměti a zůstane stejný i v budoucnosti. Na světě není síla, která by ho mohla zrušit. Systém sanātana-dharma je tedy věčný, a následováním védských zásad se proto člověk může povýšit na nejvyšší úroveň duchovního života.

Skutečnost, že v minulosti se mudrci řídili tímto systémem, svědčí o tom, že védské zásady představují standard společenského života. Stoupenci Pána Śivy, kteří holdují alkoholu, omamným látkám a sexu, nemyjí se a kouří gāñju, se však o společenská pravidla nezajímají. To znamená, že lidé, kteří odmítají védské zásady, jsou sami důkazem autoritativního postavení Ved — jelikož nenásledují védské zásady, začínají se podobat zvířatům. Tito lidé, kteří žijí zvířecím životem, jsou přímým svědectvím svrchovanosti védských pokynů.