SLOKA 55
gopīthāya jagat-sṛṣṭeḥ
kāle sve sve ’cyutātmakaḥ
mano-vāg-vṛttibhiḥ saumyair
guṇaiḥ saṁrañjayan prajāḥ
gopīthāya—pro ochranu; jagat-sṛṣṭeḥ—nejvyššího stvořitele; kāle—časem; sve sve—vlastní; acyuta-ātmakaḥ—ve vědomí Kṛṣṇy; manaḥ—mysl; vāk—slova; vṛttibhiḥ—zaměstnáním; saumyaiḥ—velice jemná; guṇaiḥ — vlastnostmi; saṁrañjayan—těšil; prajāḥ—občany.
Jelikož byl Mahārāja Pṛthu dokonalým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, chtěl chránit Pánovo stvoření tím, že potěší různé občany podle jejich různých tužeb. Těšil je proto v každém ohledu svými slovy, mentalitou, jednáním a jemným chováním.
Jak vysvětlí další verš, Pṛthu Mahārāja těšil občany všeho druhu svou neobyčejnou schopností pochopit mentalitu druhých. Jednal tak dokonale, že každý byl spokojený a žil v naprostém míru. Významné je slovo acyutātmakaḥ, neboť Mahārāja Pṛthu vládl této planetě jako zástupce Nejvyšší Osobnosti Božství. Věděl, že je zástupcem Pána a že musí Pánovo stvoření inteligentně chránit. Ateisté nechápou účel stvoření. Ve srovnání s duchovním světem je sice hmotný svět zavržený, ale přesto má svůj účel. Moderní vědci a filozofové ho nechápou a také nevěří v existenci stvořitele. Snaží se vše ustanovit na základě svého takzvaného vědeckého výzkumu, ale nic nesoustřeďují okolo nejvyššího stvořitele. Oddaný však chápe účel stvoření — poskytnout veškeré prostředky individuálním živým bytostem, které chtějí panovat hmotné přírodě. Vládce této planety má proto vědět, že všichni její obyvatelé a zvláště lidé přišli do hmotného světa za smyslovým požitkem. Jeho povinností je tedy uspokojovat je co se týče požitku smyslů a zároveň je povznést k vědomí Kṛṣṇy, aby se nakonec mohli vrátit domů, zpátky k Bohu.
Král nebo hlava státu má vládnout světu s tímto cílem, a každý bude spokojený. Jak toho lze dosáhnout? Existuje mnoho příkladů, jako je Pṛthu Mahārāja, a Śrīmad-Bhāgavatam zevrubně popisuje dějiny jeho vlády. Využijí-li vládci a prezidenti příkladu Pṛthua Mahārāje, zavládne jistě i v tomto pokleslém věku na celém světě mír a blahobyt.