SLOKA 11

Cestování Purañjany připomíná cestování novodobých hippies. Hippies jsou obvykle děti významných otců a slavných rodin. Není pravda, že jsou vždy chudí. Z různých důvodů však opouštějí útočiště svých bohatých otců a cestují po celém světě. Jak je řečeno v tomto verši, živá bytost se chce stát prabhuem, pánem. Slovo prabhu znamená “pán”, ale živá bytost ve skutečnosti není pánem; je věčným služebníkem Boha. Když se zřekne útočiště Boha, Kṛṣṇy, a chce být nezávisle prabhuem, cestuje po celém stvoření. Ve vesmíru existuje 8 400 000 životních druhů a milióny a bilióny planet. Živá bytost putuje těmito různými druhy těl a po různých planetách, a tím se podobá králi Purañjanovi, který cestoval po celém světě, když hledal vhodné místo, kde by mohl žít.

Śrī Narottama dāsa Ṭhākura zpíval: karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa, kevala viṣera bhāṇḍa — “Cesty karma-kāṇḍy (plodonosných činností) a jñāna-kāṇḍy (spekulace) jsou jako silné dávky jedu.” Amṛta baliyā yebā khāya, nānā yoni sadā phire — “Ten, kdo si plete tento jed s nektarem a pije ho, putuje různými životními druhy.” Kadarya bhakṣaṇa kare — “A podle těla, které má, jí různé odporné věci.” Když je živá bytost například v těle prasete, pojídá výkaly. Když je v těle vrány, živí se různými odpadky, dokonce i hnisem a hlenem, a velice si na nich pochutnává. Proto Narottama dāsa Ṭhākura připomíná, že živá bytost putuje různými druhy těl a jí různé odporné věci. Když nakonec nedosáhne štěstí, zasmuší se nebo začne žít jako hippie.

V tomto verši je tedy řečeno (na anurūpam), že král nemohl nalézt místo, které by mu vyhovovalo. To proto, že v žádné životní podobě a na žádné planetě v hmotném světě nemůže být živá bytost šťastná, protože žádná situace v hmotném světě není vhodná pro duši, která je duchovní povahy. Jak je uvedeno v tomto verši, živá bytost se chce stát nezávisle prabhuem, ale jakmile se vzdá této představy a stane se služebníkem Boha, Kṛṣṇy, začne být okamžitě šťastná. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura proto zpívá:

“Má milá živá bytosti, proč jsi unášena na vlnách māyi?” V Bhagavad-gītě (18.61) je řečeno:

“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jakoby sedí na stroji zhotoveném z hmotné energie.”

Živá bytost se pohybuje v tělesném stroji mnoha životními druhy na mnoha planetách. Proto se Bhaktivinoda Ṭhākura ptá živé bytosti, proč se nechá unášet těmito tělesnými stroji do tolika různých situací. Radí jí, aby překonala vlny māyi tím, že se odevzdá Kṛṣṇovi.

Když se obrátíme na Kṛṣṇu, Kṛṣṇa nám poradí:

“Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej. Já tě zbavím všech hříšných reakcí. Neboj se.” (Bg. 18.66)

Takto budeme okamžitě ušetřeni putování z jednoho těla do druhého a z jedné planety na druhou. Śrī Caitanya Mahāprabhu říká: brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva (Cc. Madhya 19.151). Má-li živá bytost na svých cestách takové štěstí, že je požehnána společností oddaných a přijde k vědomí Kṛṣṇy, začne její skutečný život. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy dává všem putujícím živým bytostem příležitost přijmout útočiště u Kṛṣṇy a být šťastný.

V tomto verši jsou velice významná slova vimanā iva. V hmotném světě je naplněný úzkostí i velký král nebes. Když dokonce i Pán Brahmā je plný úzkosti, co říci o obyčejných živých bytostech na této planetě? Bhagavad-gītā (8.16) potvrzuje:

“Všechny planety v hmotném světě, od nejvyšší po nejnižší, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému zrození a smrti.” V hmotném světě není živá bytost nikdy spokojená. I když je v postavení Brahmy, Indry nebo Candry, je plná úzkosti, protože přijala tento hmotný svět za šťastné místo.