SLOKA 32
nārada uvāca
itthaṁ purañjanaṁ nārī
yācamānam adhīravat
abhyanandata taṁ vīraṁ
hasantī vīra mohitā
nāradaḥ uvāca—velký mudrc Nārada hovořil dále; ittham—nato; purañjanam—Purañjanu; nārī—žena; yācamānam—který prosil; adhīra-vat—příliš netrpělivý; abhyanandata—oslovila; tam—ho; vīram—hrdinu; hasantī—s úsměvem; vīra—ó hrdino; mohitā—jím přitahovaná.
Nārada pokračoval: Můj milý králi, když byl Purañjana takto okouzlen a nemohl se dočkat, až se dívky dotkne a bude si s ní užívat, dívku také okouzlila jeho slova a úsměvem dala najevo svůj souhlas. Král ji tou dobou již nepochybně přitahoval.
Na tomto příkladě vidíme, že když je muž průbojný a začne se ženě dvořit, bude ji přitahovat. Bhāgavatam (5.5.8) to popisuje slovy puṁsaḥ striyā mithunī-bhāvam etam. Vzájemné okouzlení se odehrává na úrovni sexu, a sexuální pud je tedy základnou hmotných činností. Tento podmíněný život, založený na hmotném smyslovém požitku, je příčinou zapomnění duchovního života. Tím je zahaleno původní vědomí živé bytosti, vědomí Kṛṣṇy, mění se v hmotné vědomí a živá bytost se začíná věnovat uspokojování smyslů.