SLOKA 9

Polobozi neboli oddaní Pána jsou velice zarmouceni, když démoni zabíjejí zvířata. V moderním věku udržuje démonská civilizace po celém světě různá jatka. Ničemní svāmī a yogīni doporučují hloupým lidem i nadále jíst maso a zabíjet zvířata a přitom se věnovat takzvané meditaci a mystickým cvikům. To vše jsou příšerné věci a soucitný člověk, oddaný Pána, je z pohledu na ně velice nešťastný. Jak jsme již vysvětlili, lovení probíhá i v jiných oblastech. Lovení žen, pití různého alkoholu, požívání omamných látek, zabíjení zvířat a holdování sexu — to vše tvoří základ moderní civilizace. Vaiṣṇavové jsou velice nešťastní, když vidí, že na světě panuje taková situace, a proto se usilovně snaží šířit toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy.

Oddané bolí dívat se na lovení a zabíjení zvířat v lese, porážení zvířat ve velkém na jatkách a zneužívání mladých dívek v nevěstincích, které se nyní skrývají za různými kluby a společnostmi. Velký mudrc Nārada začal poučovat krále Prācīnabarhiṣata na základě svého nesmírného soucitu se zvířaty zabíjenými při obětech. Ve svých pokynech Nārada Muni vyjádřil, že oddané, jako je on, velice rmoutí veškeré zabíjení, které v lidské společnosti probíhá. Zarmouceni jsou nejen světci, ale i Samotný Bůh, který proto přichází v inkarnaci Pána Buddhy. Jayadeva Gosvāmī o tom zpívá: sadaya-hṛdaya-darśita-paśu-ghātam — Pán Buddha se zjevil ze soucitu, aby ukončil zabíjení zvířat. Jistí darebáci hlásají teorii, že zvíře nemá duši a je něco jako mrtvý kámen, a tím chtějí dokázat, že zabíjení zvířat není hřích. Zvířata ve skutečnosti nejsou mrtvé kameny, ale srdce těch, kdo je zabíjejí, jsou z kamene. Žádná logika ani filozofie na ně proto neplatí. I nadále vydržují jatka a zabíjejí zvířata v lesích. Z toho vyplývá, že ten, kdo nedbá pokynů světců, jako je Nārada Muni a členové jeho učednické posloupnosti, patří jednoznačně do kategorie naṣṭa-prajña, a půjde proto do pekla.