SLOKA 37
śītoṣṇa-vāta-varṣāṇi
kṣut-pipāse priyāpriye
sukha-duḥkhe iti dvandvāny
ajayat sama-darśanaḥ
śīta—zima; uṣṇa—teplo; vāta—vítr; varṣāṇi—a období dešťů; kṣut — hlad; pipāse—a žízeň; priya—příjemné; apriye—a nepříjemné; sukha—štěstí; duḥkhe—a neštěstí; iti—takto; dvandvāni—duality; ajayat — překonal; sama-darśanaḥ—vyrovnaný.
Prostřednictvím askeze se král Malayadhvaja postupně svým tělem a myslí vyrovnal s dualitami, jako je zima a teplo, štěstí a neštěstí, vítr a déšť, hlad a žízeň a příjemné a nepříjemné. Tímto způsobem překonal veškerou relativitu.
Osvobození znamená překonání relativity světa. Dokud nejsme seberealizovaní, musíme zápasit s dualitami relativního světa. V Bhagavad-gītě radí Pán Kṛṣṇa Arjunovi, aby překonal všechny duality tím, že se s nimi smíří. Pán Kṛṣṇa podotýká, že právě tyto relativní věci, jako je zima a léto, jsou pro nás zdrojem potíží v hmotném světě. V zimě se nechceme koupat vůbec a v létě bychom se rádi koupali dvakrát, třikrát nebo i vícekrát denně. Kṛṣṇa proto radí, abychom se těmito relativními věcmi a dualitami nenechali znepokojovat, když přicházejí a odcházejí.
Aby se člověk dokázal vyrovnat se všemi dualitami, musí podstoupit velkou askezi. Ten, koho vzrušují relativní věci, se dostal do relativního postavení. Musí proto podstoupit askezi předepsanou v śāstrách, aby transcendoval hmotné tělo a ukončil svoji hmotnou existenci. Král Malayadhvaja podstupoval přísnou askezi tím, že odešel z domova do Kulācaly, koupal se v posvátných řekách a jedl pouze zeleninu, jako jsou stonky, kořeny, semena, květy a listy. Vyhýbal se jakékoliv vařené potravě či obilí. To jsou velice asketické činnosti. V tomto věku je však příliš těžké odejít z domova do lesa nebo do Himalájí a věnovat se askezi. Je to prakticky nemožné. Člověk nedokáže následovat ani doporučení, aby zanechal jedení masa, pití, hazardování a nedovoleného sexu. Co by potom dělal, kdyby šel do Himalájí nebo do Kulācaly? Takové asketické jednání není v tomto věku možné, a proto nám Pán Kṛṣṇa radí, abychom přijali metodu bhakti-yogy. Bhakti-yoga živou bytost automaticky osvobodí od životních dualit. V bhakti-yoze je středem Kṛṣṇa a Kṛṣṇa je vždy transcendentální. Proto abychom překonali duality, musíme neustále sloužit Pánu, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (14.26):
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností se neodchýlí, překonává zároveň kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.”
Zaměstná-li se člověk službou Pánu (bhakti-yogou), pak automaticky ovládne své smysly, jazyk a mnoho dalších věcí. Ten, kdo se s naprostou upřímností zapojí do bhakti-yogy, nemůže poklesnout. I v případě, že poklesne, nic neztratí. Jeho činnosti v oddané službě se mohou na čas pozastavit, ale jakmile se naskytne další příležitost, bude pokračovat od bodu, kde přestal.