SLOKA 43
patiṁ parama-dharma-jñaṁ
vaidarbhī malayadhvajam
premṇā paryacarad dhitvā
bhogān sā pati-devatā
patim—její manžel; parama—nejvyšší; dharma-jñam—znalec náboženských zásad; vaidarbhī—dcera Vidarbhy; malaya-dhvajam—jménem Malayadhvaja; premṇā—s láskou; paryacarat—oddaně sloužila; hitvā — vzdala se; bhogān—smyslových požitků; sā—ona; pati-devatā—přijímala svého manžela jako Nejvyššího Pána.
Dcera krále Vidarbhy přijímala svého manžela po všech stránkách jako Nejvyššího. Vzdala se všeho smyslového požitku a v úplném odříkání dodržovala zásady svého muže, který byl velice pokročilý. Takto mu neustále sloužila.
Král Malayadhvaja zde představuje duchovního mistra a jeho manželka Vaidarbhī žáka. Žák přijímá duchovního mistra jako Nejvyšší Osobnost Božství. O tom se zmiňuje Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v Gurv-aṣṭace: sākṣād-dharitvena — “Žák přijímá gurua, duchovního mistra, přímo jako Nejvyšší Osobnost Božství.” Nesmíme duchovního mistra přijímat tak, jak to dělají māyāvādští filozofové, ale způsobem, který se doporučuje zde. Duchovní mistr je nejdůvěrnější služebník Pána, a proto bychom s ním měli jednat přesně jako s Nejvyšší Osobností Božství. Nikdy bychom ho neměli přehlížet jako obyčejného člověka a neposlouchat jeho pokyny.
Má-li žena to štěstí, že je manželkou čistého oddaného, může svému manželovi sloužit bez jakékoliv touhy po smyslovém požitku. Bude-li neustále zaměstnaná službou svému vznešenému manželovi, automaticky získá jeho duchovní dokonalost. Má-li žák pravého duchovního mistra, pak tím, že ho uspokojí, může získat podobnou příležitost sloužit i Nejvyšší Osobnosti Božství.