SLOKA 5
tasyāṁ prapīḍyamānāyām
abhimānī purañjanaḥ
avāporu-vidhāṁs tāpān
kuṭumbī mamatākulaḥ
tasyām—když se město; prapīḍyamānāyām—dostalo do různých potíží; abhimānī—příliš pohroužený; purañjanaḥ—král Purañjana; avāpa — dostal; uru—mnoho; vidhān—druhů; tāpān—bolesti; kuṭumbī—hlava rodiny; mamatā-ākulaḥ—příliš ovlivněný připoutaností k rodině.
Když vojáci a Kālakanyā ohrožovali město, král Purañjana, který byl postižen přílišnou citovou náklonnosti ke své rodině, se kvůli útoku Yavanarāje a Kālakanyi dostal do potíží.
Když mluvíme o těle, týká se to vnějšího hrubého těla s jeho různými údy a také mysli, inteligence a ega. To vše ve stáří slábne vlivem napadení různými nemocemi a majitel těla, živá duše, je velice smutný, protože nemůže náležitě využívat pole činností. V Bhagavad-gītě je jasně vysvětleno, že živá bytost je majitel tohoto těla (kṣetra-jña) a že tělo je pole činností (kṣetra). Když pole zaroste trním a plevelem, majiteli se velice těžko obdělává. Taková je situace duše, když se tělo kvůli nemocem stává přítěží. Další přítěže těla představuje úzkost a celkové selhávání tělesných funkcí.