SLOKA 52
brāhmaṇa uvāca
kā tvaṁ kasyāsi ko vāyaṁ
śayāno yasya śocasi
jānāsi kiṁ sakhāyaṁ māṁ
yenāgre vicacartha ha
brāhmaṇaḥ uvāca—učený brāhmaṇa řekl; kā—kdo; tvam—ty; kasya — čí; asi—jsi; kaḥ—kdo; vā—nebo; ayam—tento muž; śayānaḥ—který leží; yasya—pro něhož; śocasi—naříkáš; jānāsi kim—zdali znáš; sakhāyam—přítele; mām—Mě; yena—s Nímž; agre—dříve; vicacartha — radila ses; ha—jistě.
Brāhmaṇa se ptal: Kdo jsi? Čí jsi manželka nebo dcera? Kdo je ten muž, který zde leží? Vypadá to, že naříkáš pro jeho mrtvé tělo. Nepoznáváš Mě? Jsem tvůj věčný přítel. Možná si vzpomínáš, že ses se mnou v minulosti mnohokrát radila.
Když někomu zemře příbuzný, automaticky se dostaví odříkání. Radit se s Nadduší, která sídlí v srdci každého, může jedině ten, kdo je zcela zbavený znečištění v podobě hmotné připoutanosti. Upřímný a čistý člověk má možnost radit se s Nejvyšší Osobností Božství v podobě Paramātmy, která sídlí v srdcích všech. Paramātmā je pro nás vždy caitya-guru, duchovní mistr uvnitř, a navenek přichází jako poučující a zasvěcující duchovní učitel. Pán může sídlit v srdci a může před nás také předstoupit a dát nám pokyny. Duchovní mistr se tedy neliší od Nadduše v srdci. Neznečištěná duše, živá bytost, má možnost setkat se s Paramātmou tváří v tvář. Stejně jako se můžeme radit s Paramātmou v srdci, můžeme skutečně vidět Pána před sebou a přijmout pokyny od Nadduše přímo. To je povinnost čistého oddaného — vyhledat pravého duchovního mistra a radit se s Nadduší v srdci.
Když se brāhmaṇa ptal ženy, kdo je ten muž, který leží na zemi, odpověděla, že je to její duchovní mistr a že neví, co si bez něho počne. Je-li srdce oddaného očištěné následováním pokynů duchovního mistra, okamžitě se v takové situaci objeví Nadduše. Upřímný oddaný, který následuje pokyny duchovního mistra, nepochybně dostává přímé pokyny ze srdce od Nadduše. Tímto způsobem se upřímnému oddanému dostane vždy pomoci přímo či nepřímo, od duchovního mistra a Nadduše. To potvrzuje Caitanya-caritāmṛta: guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja. Pokud oddaný upřímně slouží svému duchovnímu mistrovi, Kṛṣṇa je s ním automaticky spokojen. Yasya prasādād bhagavad prasādaḥ. Uspokojením duchovního mistra automaticky uspokojíme Kṛṣṇu. Jak duchovní mistr, tak Kṛṣṇa oddanému pomáhají. Nadduše je věčný přítel živé bytosti a je stále s ní; je připravena pomáhat vždy, dokonce i před stvořením hmotného světa. Proto je zde řečeno: yenāgre vicacartha. Slovo agre znamená “před stvořením”. Nadduše tedy doprovází živou bytost od doby, která předcházela stvoření.