SLOKA 58

Živá bytost vstupuje do hmotného stvoření za pomoci pěti prvků — země, vody, ohně, vzduchu a éteru — a tak se vytváří tělo. Přestože živá bytost jedná zevnitř, zůstává neznámá. Vstupuje do hmotného stvoření, ale jelikož je zmatena hmotnou energií, zdá se, že je skrytá. Tělesné pojetí života je způsobené nevědomostí (nāvabudhyate). Inteligence je ženského rodu, ale kvůli jejímu vlivu na všechny činnosti je v tomto verši označena jako adhīśaḥ, vládce. Živá bytost žije z ohně, vody a obilí. Tělo je udržováno spojením těchto tří prvků, a proto se nazývá prakṛti, hmotné stvoření. Všechny prvky se postupně spojují a vytvářejí maso, kosti, krev atd. To vše se jeví jako různé byty. Ve Vedách je řečeno, že strávená potrava se dělí na tři části. Tuhá část se stává stolicí a polotekutá část se mění v maso. Tekutá část získává žlutou barvu a dělí se dále na tři; jednou z tekutých složek je moč. Stejně tak se dělí na tři i složky pocházející z ohně; jednou z těchto složek jsou kosti. Oheň, voda a obilí jsou ze všech pěti prvků zvláště významné. O těchto třech se mluví v předchozích verších, zatímco o nebi (éteru) a vzduchu nikoliv. To vše vysvětluje Bhagavad-gītā (13.20):

“Věz, že hmotná příroda a živé bytosti nemají počátek. Jejich přeměny a kvality hmoty jsou výtvory hmotné přírody.” Prakṛti, hmotná příroda, a puruṣa, živá bytost, jsou věční. Když spolu přijdou do styku, vznikají různé reakce a projevy, které je třeba považovat za výsledky vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody.