SLOKA 67
adṛṣṭam aśrutaṁ cātra
kvacin manasi dṛśyate
yathā tathānumantavyaṁ
deśa-kāla-kriyāśrayam
adṛṣṭam—nikdy neprožité; aśrutam—nikdy neslyšené; ca—a; atra — v tomto životě; kvacit—někdy; manasi—v mysli; dṛśyate—je možné vidět; yathā—jako; tathā—podle; anumantavyam—má být chápáno; deśa—místo; kāla—čas; kriyā—činnost; āśrayam—závisí na.
Někdy ve snu vidíme něco, co jsme v tomto životě nikdy neprožili a ani jsme o tom neslyšeli, ale všechny tyto události jsme zažili v různých dobách, na různých místech a za různých okolností.
V minulém verši bylo vysvětleno, že ve snu vidíme věci, které jsme prožili během dne. Ale proč někdy ve snu vidíme také věci, o kterých jsme v tomto životě nikdy neslyšeli a ani jsme je nikdy neviděli? Zde je řečeno, že i když jsme takové události neprožili v tomto životě, prožili jsme je v minulých životech. Slučují se podle času a okolností, takže ve snech vidíme něco úžasného, co jsme ještě nikdy nezažili. Můžeme například vidět oceán na vrcholku hory. Nebo můžeme vidět, že oceán vyschl. Jsou to pouze výsledky slučování různých zážitků v čase a prostoru. Někdy můžeme vidět zlatou horu — je to proto, že jsme se při různých příležitostech setkali se zlatem i horou. Ve snu pod vlivem iluze tyto oddělené jevy sloučíme, a díky tomu můžeme vidět zlaté hory nebo hvězdy během dne. Vyplývá z toho, že jsou to všechno mentální výmysly, i když s jejich jednotlivými složkami jsme se za různých okolností skutečně setkali. Ve snu se pouze sloučily. Tuto skutečnost dále vysvětluje následující verš.