SLOKA 1
maitreya uvāca
sadā vidviṣator evaṁ
kālo vai dhriyamāṇayoḥ
jāmātuḥ śvaśurasyāpi
sumahān aticakrame
maitreyaḥ uvāca—Maitreya pravil; sadā—stále; vidviṣatoḥ—napětí; evam—takto; kālaḥ—čas; vai—jistě; dhriyamāṇayoḥ—dále snášel; jāmātuḥ—zetě; śvaśurasya—tchána; api—dokonce; su-mahān—nesmírně velký; aticakrame—uplynul.
Maitreya pokračoval: Napětí mezi tchánem a zetěm, Dakṣou a Pánem Śivou, trvalo velmi dlouhou dobu.
V předcházející kapitole se Vidura tázal Maitreyi, proč mezi Pánem Śivou a Dakṣou došlo k nedorozumění. Dále se ptal, proč se Satī rozhodla kvůli sporu mezi Dakṣou a jeho zetěm zničit své vlastní tělo. Hlavním důvodem tohoto činu byla skutečnost, že její otec, Dakṣa, začal novou oběť, na kterou Pán Śiva nebyl vůbec pozván. Když se koná oběť, obvykle jsou pozváni také všichni polobozi, zejména Pán Brahmā a Pán Śiva, jakož i řada dalších významných polobohů, jako Indra a Candra. Každá oběť je určena pro usmíření Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Viṣṇua, ale polobozi jsou rovněž pozváni a podílejí se na ní. Je řečeno, že bez přítomnosti všech polobohů není žádná oběť úplná. V napjaté situaci, která panovala mezi tchánem a zetěm, se Dakṣa rozhodl vykonat další obětní obřad, k němuž Pán Śiva nebyl pozván. Dakṣa byl nejdůležitějším z těch, kdo plodili obyvatelstvo, k čemuž ho osobně pověřil Brahmā. Byl synem Brahmy a vzhledem ke svému vysokému postavení byl také velice pyšný.