SLOKA 12
paśya prayāntīr abhavānya-yoṣito
’py alaṅkṛtāḥ kānta-sakhā varūthaśaḥ
yāsāṁ vrajadbhiḥ śiti-kaṇṭha maṇḍitaṁ
nabho vimānaiḥ kala-haṁsa-pāṇḍubhiḥ
paśya—pohleď; prayāntīḥ—jdou; abhava—ó nezrozený; anya-yoṣitaḥ—další ženy; api—určitě; alaṅkṛtāḥ—ozdobené; kānta-sakhāḥ—s manžely a přáteli; varūthaśaḥ—ve velkém počtu; yāsām—jich; vrajadbhiḥ—letí; śiti-kaṇṭha—ó ty, který máš modré hrdlo; maṇḍitam—zkrášlené; nabhaḥ—nebe; vimānaiḥ—letadly; kala-haṁsa—labutě; pāṇḍubhiḥ—bílé.
Ó nezrozený, jehož hrdlo je modré! Nejen moji příbuzní, ale i mnoho dalších žen, oděných v krásná roucha a ozdobených šperky, se tam vypravilo spolu se svými manžely a přáteli. Pohleď, jak celé nebe zkrásnělo množstvím jejich bílých letadel.
Zde je Pán Śiva oslovený jako abhava, “nezrozený”, ačkoliv většinou je označován jako bhava neboli “ten, který se narodil”. Ve skutečnosti se Rudra, Pán Śiva, narodil z čela Brahmy, jenž je zvaný Svayambhū, protože se nezrodil z člověka či jiného hmotného tvora, ale přímo z lotosového květu, který vyrůstá z Viṣṇuova břicha. Je-li zde Pán Śiva oslovený jako abhava, lze to chápat ve významu “ten, kdo nikdy nepocítil hmotné neštěstí”. Satī chtěla na svého manžela zapůsobit tvrzením, že když na slavnost jdou i ti, kdo nejsou otcovi příbuzní, proč by ona, která je s ním tak důvěrně spojená, nemohla jít také. Pán Śiva je zde rovněž oslovený jako “ten, kdo má modré hrdlo”. Śiva vypil oceán jedu a zadržel jej v hrdle, aniž by ho spolkl a nechal vniknout do žaludku. Jeho hrdlo zmodralo a od té doby se Śiva nazývá nīlakaṇṭha. Důvodem, proč Pán Śiva vypil oceán jedu, bylo, že chtěl pomoci druhým. Když polobozi a démoni společně stloukali oceán mléka, získali nejprve prudký jed. Jelikož tento oceán jedu mohl ohrozit méně pokročilé bytosti, Pán Śiva ho celý vypil. Jestliže pro blaho jiných mohl vypít tak velké množství jedu, proč by nemohl být tak laskavý a dovolit své manželce navštívit otcovský dům, když ho o to osobně žádala?